Via Gasperoti. Legendární biker zvedl od počítače tisíce mladých kluků a holek

Tlačit nahoru a jet dolů, vytlačit a jet a... ... pozorovat, vidět, mluvit a poznávat. To je přístup k cyklistice legendárního bikera Richarda „Gaspiho“ Gasperottiho.

Richard Gasperotti má italské příjmení, ale je to fenomenální český biker. Svým příkladem dokázal zvednout od počítače tisíce mladých kluků a holek a dostat je na kolo. Gaspi je cokoliv, jenom ne impotent v nápadech, a jízda dvakrát po stejné trase by jej nudila. Cestuje po celém světě a na každém místě se sám sebe ptá: „Jak by se to dalo sjet.“ Reportáže z cest do Ruska, Maroka, Ázerbájdžánu nebo Tchaj-wanu si můžete prohlédnout na adrese gaspi.exposure.co, ale teď se s Gaspim vydáme bikovat na tři neuvěřitelná místa na sopečné Sicílii.

Pokud se ocitnete na Sicílii, udělejte to, co my. Vydejte se do Gibelliny. Odměnou vám bude pohled na jeden k nejrozsáhlejších a nejkrásnějších příkladů land artu, které do jednoho ze svahů otiskl italský výtvarník a lékař Alberto Burri.

Alberto Burri výtvor vykouzlil na půdorysu původního městečka Gibellina, které v roce 1968 zcela zničilo zemětřesení s epicentrem v nedaleké Belice. Burri, který během druhé světové války prošel boji v severní Africe i zajateckým táborem v USA, se do díla pustil v roce 1984 s cílem vdechnout život do místa, kde během tragédie zemřelo víc než dvě stě obyvatel. Umělec proslul experimentováním s pytlovinou, dřevem, igelitem a železnými deskami, zde ale vsadil na čistý beton. Na ploše 85 tisíc metrů čtverečních vytvořil stovky bílých bloků z betonu o výšce 1,6 metru. Zachoval obrysy domů a síť ulic, kterými se dnes můžete procházet jako kdysi původní obyvatelé. Burri práci přerušil v roce 1989 a o šest let později zemřel. V roce 2015 — při příležitosti jeho nedožitých stých narozenin — bylo dílo dokončeno a na počest autora dostalo název Cretto di Burri (Burriho trhlina).

Říká se, že tam straší, ale odvážnému štěstí přeje, a tak asi hodinu jízdy směrem na západ od přístavu Marsala projíždíme vesnicemi a stoupáme zatáčkami utaženými, že by si člověk z rukou umotal vánočku. Upalujeme po silnici o šířce jeden a čtvrt auta a modlíme se, abychom v protisměru nepotkali lokálního závodníka.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jaké je bikování na zuřící Etně?
  • Jakou roli hraje směr a síla větru?
  • Proč je Sicílie ráj pro freeridery?
sinfin.digital