KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Velmi suše, naprosto v klidu. Ti, kdo sledovali ruskou reakci na americké volby v roce 2016, si možná vzpomenou, jak moc se Rusko stavělo na stranu Donalda Trumpa. Po jeho zvolení propukl dokonce ve Státní dumě jásot. Ale málokdo si vzpomene, že podobný jásot nepanoval v Kremlu. Vladimir Putin, respektive jeho mluvčí Dmitrij Peskov, se omezili na suché konstatování faktu. Důvodem nebylo určitě to, že by přáli Hillary Clintonové, ale prostě fakt, že byli připraveni na obě varianty. Navíc velmi dobře chápou, že byť má americký prezident velké pravomoci, je přeci jen omezen americkým systémem. I v tom se Kreml odlišil od velké části ruských elit, která posuzovala situaci až příliš podle ruské reality, kde má prezident takřka neomezenou moc. Průběh Trumpova prezidentství pak dal Kremlu za pravdu. Žádné z nadějí, že dojde ke zlepšení vztahů a že Rusko jeho zvolením získá nějaké výrazné výhody, se nenaplnily. Trump rozhodně na Rusko nebyl nijak „hodný“, konfliktů vzniklo více než dost.
Ruská politika, ostatně jak upozorňuji neustále, je ve své podstatě vůči USA reaktivní. Vzorec, který můžeme sledovat, je vyhodnocení situace, která nastala, a nalezení odpovídající reakce, daleko spíše než že by se Moskva upínala na nějaký scénář a následně byla zklamaná, že nevyjde. V Kremlu, respektive na Starém náměstí v Moskvě, kde sídlí prezidentská administrace, tak měli bezpochyby připraven plán pro vítězství jak Donalda Trumpa, tak pro vítězství jeho oponenta Joea Bidena. S drobnou dávkou sarkasmu se dá říci, že pro situaci, kdy nebude dlouho známý vítěz a druhá strana bude samotnou volbu zpochybňovat, měli přichystané šampaňské. Obrovský počet korespondenčních hlasů, volby táhnoucí se několik dní atd. jsou pro Rusko jen důkazem, že USA a jejich demokracie jsou v úpadku. Jakákoli kritika podobných praktik v postsovětském prostoru bude jednoduše svedena na americkou situaci. Navíc, dá se očekávat, že konspirační teorie a různé pokusy dokazovat anomálie ve volbách (imaginární či reálné) budou růst a šířit se rychlostí koronaviru. A že je ruská strana nebude mít tendenci tlumit či vyvracet, je více než jasné.
Obecně Rusové dávali přednost Donaldu Trumpovi před Joe Bidenem, ale rozhodně ne v té míře, kterou bylo možné sledovat v minulých volbách. Podle centra Levada Trumpa preferovalo 16 procent Rusů, Bidena 9 procent, zatímco 65 procent nevidělo žádný rozdíl v tom, který z nich vyhraje. Reflektovali tak silně fakt, že naděje spojované s volbou Donalda Trumpa po minulé volbě se prostě nenaplnily. S vysokou mírou pravděpodobnosti jsou podobně připraveni i v Kremlu, protože zvolení kandidáta s nějakým programem ještě nemusí nutně znamenat, že tento kandidát bude svůj program také naplňovat. Jednoduše si počkat na reálné kroky a na ně pak reagovat je přeci jen efektivnější než snažit se uhodnout, co ten či onen vlastně udělá.
