KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Na návštěvu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu po tomto týdnu ještě dlouho nezapomeneme. Pokud vůbec někdy, už jenom proto, že se díky ní, respektive kvůli tomu, jak ostře se Čína vymezila, ocitl v mnoha světových médiích. Vystrčilova návštěva vyvolává emoce i doma – kromě prezidenta Zemana s ní nesouhlasí ani premiér Babiš a šéf diplomacie Petříček řekl, že není součástí naší zahraniční politiky. Tchajwanci jsou z české „výpravy“ naopak nadšení; příjezd druhého nejvyššího ústavního činitele členského státu EU a NATO pro ně má pochopitelně velký význam.
Většina lidí, s nimiž jsem v posledních dnech mluvil, má v hodnocení té cesty, ať už tak či onak, „jasno“. První skupina tvrdí, že si ani velmoc, v tomto případě Čína, nemůže dovolit diktovat suverénní zemi, v tomto případě České republice, jakou smí a nesmí dělat zahraniční politiku, a že pokusí-li se o to, navíc ostudným tónem, jehož jsme byli svědky, je třeba dát jí jasně najevo, že s námi nic nepořídí; Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu je proto v pořádku. Druhá skupina, již netvoří ani zdaleka pouze stoupenci prezidenta, předsedy vlády a komunistů, pokládá návštěvu za ve všech ohledech nevhodnou, provokativní, ba dokonce za katastrofální, s nedozírnými následky. A vyberte si!
Skutečnost je násobně složitější. Předně je třeba říci jednu věc: Čína je dnes jedna ze dvou nejsilnějších světových velmocí a naštvat ji tak moc, jak ji naštval Miloš Vystrčil, přirozeně může mít různé negativní dopady. Vzhledem k tomu, že – naštěstí – nejsme jejími sousedy ani nespadáme do její sféry vlivu, se jich nicméně nemusíme nijak dramaticky obávat. Výjimkou je – a na INFO.CZ to již zaznělo – zájem Škody Auto a dalších českých firem na čínském trhu. Ne že by to bylo málo, ale i kdyby se tato hrozba naplnila, Česká republika na to tak říkajíc neumře. Všechno ostatní jsou jen slova, slova a slova, nic víc.
