Kovář: Churchill dolů, Lenin nahoru? Ztráta historické paměti je ztrátou pudu sebezáchovy | info.cz

Články odjinud

Kovář: Churchill dolů, Lenin nahoru? Ztráta historické paměti je ztrátou pudu sebezáchovy

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Kdyby mi někdo v polistopadové euforii, v devadesátých a ještě i v nultých letech, kdy jsme se složitě vypořádávali s komunistickou minulostí a stali se součástí Západu, řekl, že dnes budou ve střední Evropě mladí lidé sprejovat na sochy Winstona Churchilla hanlivé nápisy a označovat jej za zločince a že na druhé straně bude v Německu slavnostně vztyčena socha masového vraha Vladimira Iljiče Lenina, nevěřil bych mu. A přesto se to děje, právě tak vypadá naše současnost. Ještě jednou se proto ohlížím za událostmi posledních týdnů.

Churchill byl tedy rasista, imperialista a válečný zločinec, a proto jeho sochy musí pryč, tvrdí stoupenci (nejen) české radikální levice. Současně přitom v sousedním Německu, konkrétně v Gelsenkirchenu v Severním Porýní-Vestfálsku, stojí od konce minulého týdne dvoumetrová socha uvedeného Vladimira Iljiče Uljanova zvaného Lenin. Socha masového vraha, stvořitele Svazu sovětských socialistických republik, „říše zla“, jejíž dějiny jsou dějinami slovy takřka nepostižitelného utrpení obrovského množství lidí a desítek milionů mrtvých; socha, která byla, to jenom na okraj, odlita v roce 1957 v někdejším komunistickém Československu. 

Za vztyčením této sochy stojí krajně levicová Marxisticko-leninská strana Německa (Marxistisch-Leninistische Partei Deutschlands; MLPD), již v roce 1982 založili členové Komunistického dělnického svazu Německa (Kommunistischer Arbeiterbund Deutschlands; KABD). Politická strana, která zcela otevřeně prosazuje „diktaturu proletariátu“ a vytvoření „beztřídní komunistické společnosti“, přičemž se kromě otců zakladatelů mezinárodního komunismu, Karla Marxe, Friedricha Engelse a Vladimira Iljiče Lenina, hrdě hlásí rovněž k odkazu dvou ze tří největších zločinců v moderních dějinách – k Josifu Vissarionoviči Stalinovi a k Mao Ce-tungovi (oním třetím „do party“ je přirozeně Adolf Hitler).

Radnice příslušné městské části se pokusila instalaci sochy zabránit s poukazem na to, že „Lenin ztělesňuje násilí, útisk, teror a nezměrné lidské utrpení, které zachvátilo Sovětský svaz po bolševické revoluci v roce 1917“, a navíc upozornila na to, že „ohrožuje památkovou hodnotu přilehlých budov“, avšak marně, soud jejím námitkám nevyhověl. Příznačně fanatická šéfka MLPD (ročník 1977, od roku 1999 členka Ústředního výboru strany a od roku 2017 její předsedkyně), publicistka na volné noze a – mimo jiné – autorka šedesátistránkového pamfletu s názvem „To nejhezčí na světě: Boj za osvobození lidstva“ (Das Schönste auf der Welt: Der Kampf um die Befreiung der Mensheit; 2017), naopak tvrdí, že vztyčení sochy Lenina je na místě, neboť se jedná o „světoznámého pokrokového myslitele a bojovníka za svobodu a demokracii pro masy“. A je to!

Gabi Fechtner a socha Lenina v GelsenkirchenuGabi Fechtner a socha Lenina v Gelsenkirchenuautor: Caroline Seidel/dpa

Také se Vám to zdá neuvěřitelné? Masový vrah Lenin jako „pokrokový myslitel a bojovník za svobodu…“ Jak vidno, ani všeobecná známost jeho zločinů a jejich pečlivé zdokumentování nejsou na překážku tomu, aby jej někteří lidé oslavovali a velebili. Nevadí jim ani to, že ve jménu marxismu-leninismu, tedy jimi vzývané ideologie, byly povražděny desítky milionů lidí, nejen v leninském a později stalinském Sovětském svazu, ale i v Mao Ce-tungově Číně, v Ho Či Minově Vietnamu, v Pol Potově Kambodži, na Castrově Kubě a v mnoha dalších zemích, včetně Afriky, kde se k němu nezřídka hlásili různí národněosvobozenečtí vůdci, byť často z ryze pragmatických důvodů, tj. ve snaze získat finanční, materiální a vojenskou pomoc od SSSR a od zemí tzv. východního bloku. To by se nicméně nejen historikové, ale i další autoři, včetně prozaiků – Alexandra Solženicyna („Souostroví Gulag“ a „Jeden den Ivana Děnisoviče“), Arthura Koestlera („Tma o polednách“), George Orwella („1984“ a „Farma zvířat“), Artura Londona („Doznání“), či dokonce i Zdeňka Mlynáře („Mráz přichází z Kremlu“), abych uvedl alespoň několik jmen – mohli upsat k smrti a nic by to u určitých lidí nebylo platné…

Někteří z vás by si mohli říct, že se, pokud jde o německé „leninisty“, reálně jedná o zanedbatelnou skupinku, která ani nestojí za komentář. Není to tak. Jakkoli je radikální levice nepočetná, je na vzestupu nejen v Německu, ale i v dalších hlavně evropských zemích a oslovuje převážně mladší generace. Často se tak děje ve spojení například s iniciativami na ochranu klimatu, jež jsou vesměs vnímány přece jen jinak – mnohem pozitivněji. Je to cesta, jak u širší veřejnosti získat alespoň částečnou legitimitu. A potom dál a dál… Plivnutím na Churchilla a na další významné historické osobnosti a vztyčením Leninovy sochy to zkrátka pouze začíná. Jakmile nad tím mávneme rukou, třeba se brzy dočkáme i soch Stalina (byl to přece „velký vítěz nad fašismem“, tak co!) a také pokusů o zásadní reinterpretaci našich moderních dějin. Oslovování především mladé generace ze strany nejrůznějších věrozvěstů „spravedlivé komunistické společnosti“ je o to snazší, že její povědomí o historii není, eufemisticky řečeno, velké. 

Co s tím? Předně je třeba věci jasně pojmenovat a říct, že Vladimir Iljič Lenin (Josif Vissarionovič Stalin, Mao Ce-tung, Kim Ir-sen, Pol Pot a další soudruzi) patří do téže kategorie jako Adolf Hitler či Benito Mussolini, že komunismus je zlo zcela srovnatelné s nacismem (fašismem) a že když nelze tolerovat jedno (zkuste si představit, jak by reagoval jakýkoli německý soud, kdyby se neonacisté rozhodli vztyčit někde sochu Hitlera), nesmíme tolerovat ani to druhé. Mlčet a nechat to prostě být, nechat to vyšumět, je to nejhorší, co můžeme s ohledem na budoucnost udělat.

Nový magazín I

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud