Maňák: Magie s minimální mzdou. Její pravidelné zvyšování páchá škody, o kterých se nemluví

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | S drtivou pravidelností dopadá na tuzemskou ekonomiku regulační pěst v podobě minimální mzdy, respektive jejího každoročního zvyšování. A tento úder se chystá i nyní, když ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vyrukovala s plánem navýšení na téměř 15 tisíc korun. Podobné aktivity můžou mít krátkodobý pozitivní vliv na voličské preference, v konečném důsledku ale mají negativní dopad na většinu z nás.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přišla s plánem, aby se minimální mzda zvýšila od příštího roku na 14 700 korun, tedy o celých 10 procent proti letošku. Odbory žádají zvýšení na rovných 15 tisíc a ve hře je tedy velkorysý dárek pro skupinu zhruba 150 tisíc lidí, jež nyní za minimální mzdu pracují.

Minimální mzda má jednu nespornou výhodu: Politickou. Vládnoucí politici se mohou ohánět tím, o kolik lidem přidali. Konečné negativní důsledky pak hodí na triko „zlým kapitalistům“ a ještě „zlejšímu trhu“, jehož domnělé chyby (ve skutečnosti vždy jen důsledky vládních manipulací) pak „skvělá“ vláda musí napravovat. Institut vnucované minimální mzdy totiž narušuje svobodný vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů. Fakticky tím legitimizuje nadřazenost vlády nad tržní ekonomikou a nad soukromými firmami. Zasahování státu do čistě soukromého vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je příkladem plíživé socializace „demokratické“ ekonomiky.

Je totiž jasné, že státem nařízené zvýšení minimální mzdy přinutí zaměstnavatele zvýšit výplatu i těm, kteří dnes berou o něco více, než je ta úředně stanovená minimální. V mnohých firmách se tím uměle vynucuje eskapáda růstu mezd, jež nekoresponduje s ekonomickými výsledky společnosti.

Maláčová: Nejsem prominentní fracek, šetření mám v DNA. S výroky Babiše mi došla trpělivost

sinfin.digital