Maňák: Masivní investice do Afriky migraci nevyřeší. Ekonomická propast je příliš hluboká | info.cz

Články odjinud

Maňák: Masivní investice do Afriky migraci nevyřeší. Ekonomická propast je příliš hluboká

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Migrační téma se nadále vznáší nad Evropou a pro budoucí Evropskou komisi bude opět jedním z nejpalčivějších. Její šéfka, Ursula von der Leyenová už přišla s prvním nápadem a naznačila, že zvažuje intenzivní investice v Africe. Ty ale Evropě trn z paty nevytrhnou.

Organizace jakéhosi institucionálního, Bruselem řízeného investování v Africe zavání průšvihem. Evropské instituce se efektivitou mohou pohybovat maximálně tak na úrovni „přerozdělovačů eurodotací“. A přílišnou naději nedává ani sama Afrika, která rozhodně není premiant v oblasti efektivity přerozdělování zdrojů ani v boji proti korupci.

Může se stát, že se vše podaří jakž takž přijatelně zorganizovat a současně se díky výhodným podmínkám nastartují i soukromé investice evropských firem v těch afrických zemích, které to vzhledem k migračnímu bujení potřebují nejvíce. Úvaha, že se díky investicím změní v Africe vše k lepšímu, a v důsledku toho se utlumí tendence k migraci, je však utopická.

Srovnejme situaci s třiceti lety vývoje v Česku, jež v rámci EU patří k průměrně vyspělým zemím, i když v řadě aspektů – typu vysokorychlostní železnice – za některými africkými zeměmi zaostává (abychom Africe nekřivdili).

Za tu dobu udělala republika velký pokrok: do Česka přitekly za dobu členství v EU stovky miliard eurodotací a nepočítaně miliard soukromých investic (třebaže s pomocí kontroverzního nástroje investičních pobídek). To vše nepochybně pomohlo a životní úroveň stoupla – progres za uplynulé tři dekády je patrný každému, kdo nemá zrak zatemněn ideologickou slepotou.

Jenže, jak ukazují statistická data, Česko se v příjmech či životní úrovni skoro vůbec nepřiblížilo nejvyspělejším zemím Unie. Mnozí Češi dál odcházejí do západní Evropy za vyššími výdělky a životní úrovní. A to jsou podmínky u nás velmi uspokojivé: ekonomika roste a ryze statisticky je úspěšná při potlačování chudoby.

Představa, že evropské investice pumpované do Afriky mohou v té či oné zemi nastolit životní úroveň tak vysokou, aby bránila snahám utíkat za lepším životem do západní Evropy, je nepřiměřeně optimistická a zavání mýtem.

I kdyby se podařilo nastartovat dynamický a celoplošný nárůst životní úrovně na africkém kontinentu (přičemž berme v potaz, že i zde jsou mezi státy značné rozdíly v životní úrovni), nelze z toho vyvozovat, že motivace k masivní migraci do Evropy, vymizí. „Problém“ je totiž v tom, že ekonomicky nejvyspělejší státy jaksi odmítají čekat, až je ty méně vyspělé ekonomicky dostihnou. Rozdíl v životní úrovni a v možnostech sociálních systémů tak zůstane propastný i v mnoha následujících desetiletích, stejně jako zůstal propastný například mezi Českem a nejvyspělejšími státy EU. A bude se dále prohlubovat.

Zabránit tomu pomocí ekonomických nástrojů nelze ze dne na den, ani z desetiletí na desetiletí. A zázračnou roli v tom nedokáží sehrát ani sebemasivnější investice na africkém kontinentu. Přičemž rozhodně nejde o to bránit efektivním a oboustranně výhodným investicím. Jisté je jedno, dokud bude Evropa lákadlem, bude existovat migrace. Nabízí se proto otázka, jaký má smysl – vzhledem k výše uvedenému – plýtvat prostředky na neefektivní, „shůry sypanou“ ekonomickou pomoc. Tak či onak lze důvodně předpokládat, že ani příští Evropská komise vedená von der Leyenovou průlom nepřinese.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud