EET se vrací: Místo miliard do rozpočtu přinese spíš zdražení a šikanu podnikatelů

Znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) v údajně jednodušší podobě od ledna 2027 má být jednou z priorit nové vlády, která proklamovaně směřuje k posílení příjmové stránky rozpočtu. Ten by nepochybně vyšší příjmy potřeboval, neboť se opět začíná hroutit do čím dál vyšších deficitů. 

Ostatně, „skoroministryně“ financí Alena Schillerová na oťukávacím jednání na Hradě prezidentovi opět zopakovala víru v rozpočtové přínosy plynoucí ze zavedení EET a obecně z bájného boje státu se šedou ekonomikou. Takže se zdá, že to ANO, potažmo nová vládní koalice, s obnovením Velkého kontrolního elektronického bratra myslí vážně. 

Což je poněkud žinantní, uvážíme-li, že součástí vlády mají být Motoristé, kteří si zakládají na ekonomickém liberalismu a svobodném podnikání. I Okamurova SPD byla dříve proti elektronické evidenci tržeb a prezentovala se jako bojovník za co nejvýhodnější podmínky pro podnikatele. Ale to je jen předkrm před rozmlženým hlavním chodem. 

Déjà vu typu EET je jeden z nejkřiklavějších důsledků vítězství hnutí ANO, které svůj program opřelo o slib, že „zase bude líp“ a to i díky tomu, že Velký elektronický bratr začne opětovně dohlížet na „podvodné“ živnostníky, specificky hospodské a jiné drobné podnikatele, kteří potenciálně provádějí transakce formou hotovostních plateb. 

Principiální aspekt je tedy jasný: nejsilnější strana v zemi vychází z toho, že mnozí podnikatelé neodvádějí daně, a tudíž je nutné, aby je stát nonstop online kontroloval. Je to klasická metoda biče bez cukru: Každý podnikatel je podezřelý! Každý si zaslouží být pod dohledem! S nadsázkou řečeno, jen Andrej Babiš a jeho podnikání jsou liliově čisté. Což dává logiku: konglomeráty typu jeho holdingu a jeho kalibru nemusejí zatajovat tržby, když čerpají řádově jednotky miliard korun dotací ročně.

Je nutno férově uznat, že minulá „akce EET“, kterou iniciovalo ANO a která trvala od prosince 2016 do jara 2020 (pak byla přerušena, následně Fialovou vládou úplně zrušena), nevedla k eliminaci živnostníků. Statisticky se neprokázalo, že by zavedení EET odradilo lidi od podnikání. Její minulá verze ostatně zasáhla jen jejich část – na některé se vůbec „nedostalo“.

Lze také vzít na milost tvrzený argument o narovnání podnikatelského prostředí; je přinejmenším neetické, pokud někteří podnikatelé či některé skupiny podnikatelů jsou nuceni (nebo tak činí dobrovolně) daně platit v plném rozsahu, zatímco jiným podnikatelům situace či charakter prodeje umožňuje nezdaňovat část příjmů. 

Nabízí se však zásadní otázka, zda tento přínos přebije negativa. Schillerová tvrdí, že nová EET přinese do rozpočtu 30 (či dokonce více) miliard ročně. Šéfka Finanční správy Hornochová však nedávno připomněla, že se pro minulou verzi počítalo s výnosem 14 miliard, pokud by byla aplikována na všechny relevantní skupiny podnikatelů. 

Dnešní protibabišovská opozice připouští, že by státní elektronická kontrola podnikatelských tržeb mohla vynést maximálně jednotky miliard korun ročně. Což jistě není zanedbatelné, ale vyvolává to pochybnosti o přiměřenosti a efektivitě postupu, kdy centrální vláda zavádí celostátní elektronickou kontrolu (téměř) každého podnikatele. Nezapomínejme, že vládní výdaje se ročně pohybují na úrovni 2,4 bilionu Kč. 

Není jasné, jak by mohla nová EET, i kdyby byla sebegeniálnější, zabránit například řemeslníkům v poskytování služeb na bázi nezdaněného příjmu peněz na ruku. To, že s sebou budou vozit elektronickou pokladnu či mobil s nejmodernější EET aplikací, na věci či podstatě transakce se zákazníkem přece vůbec nic nezmění. „Řešením“ (dystopickým) by snad bylo jen to, že by museli nosit také povinně kameru na hlavě a on-line natáčet a vysílat finančním úřadům veškeré své aktivity. 

Je přitom jasné, že EET uvalená na hypermarkety a nespočet jiných kamenných obchodů nemůže už státu přinést žádné dodatečné daňové zdroje, neboť tyto provozy už dávno „jedou“ ve svých elektronických on-line systémech s dominancí elektronických plateb. Pro ně jsou nezdaněné platby (a tedy i úniky) nepotřebné a mimo realitu. Stát zde získá snad jen jedno jediné: data o tržbách, což státní kase nijak nepomůže, nemluvě o tom, že na jejich „zpracovávání“ by musel přijmout další zaměstnance.

Co je však zásadní: není exaktně prokázáno; a nelze to ani provést; že by EET měla takové a takové konkrétní finanční přínosy pro stát. Šermovalo se a nadále šermuje s různými numery, ale jde vždy jen o odhady, třebaže „kvalifikované“. 

Neexistuje žádná „daň z EET“ či „poplatek z EET“, jež by každý podnikatel zadokumentoval, zadministroval, vykázal a uhradil oficiální platbou na příslušný účet státu. Existuje jen DPH či daň z příjmu či spotřební daň, jejichž výše výběru je závislá na mnoha různých faktorech a parametrech, včetně ekonomického cyklu. 

Ostatně, pro příklad, podívejme se na aktuální data o výběru daní. Ten roste, třebaže EET je zatím jen virtuální ideou, zapadlou v sutinách bitvy o jmenování vlády. Například na DPH se letos do konce listopadu vybralo celkem 377,4 miliard Kč, což je o 29 miliard více než ve stejném čase loni. 

I kdyby v roce 2027 (tedy za 2 roky), kdy už možná bude EET opět v permanenci, byl výběr této daně ještě vyšší, nelze z toho dostatečně věrohodně vyvodit a kvantifikovat, jakou zásluhu na tom měla státní elektronická kontrola tržeb. 

Není vůbec jisté, co by EET provedla s podnikateli, ale je jisté, že občanům může zdražit některé služby, typicky u řemeslníků, pokud by tedy drtivá elektronická kontrolní ruka státu dopadla i na ně. To vše v situaci, kdy Česko ještě stále těžce rozdýchává vysokou inflaci, jež v minulých letech zasáhla úplně každého. A Babišova koalice zvítězila ve volbách kritikou proklamované „Fialovy drahoty“. Přitom už dnes je patrný úbytek lidí v restauracích kvůli permanentně rostoucím cenám. EET v tomto směru může situaci ještě dále zhoršit.

Kuriózním a úsměvně „přínosným“ paradoxem může být snad jen to, že ANO prohlédlo natolik, že nyní již neuvažuje o opětovném zavedení – kdysi tak slavné – státní účtenkové loterie. Bitva o vydávání papírových účtenek v obchodech se stala jedním z grálů předchozí Babišovy vlády. Čas a realita ukázaly, že to byla jen bouře v populistické sklenici vody. A podobně je tomu i s údajnou novou „moderní EET“, která je také primárně jenom populistickou vábničkou na voliče ANO, jež nový a „modernější“ elektronický kontrolní klacek na živnostníky jistě potěší.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.