GLOSA LADISLAVA NAGYE | Nový Zéland čelí masivnímu odlivu kvalifikovaných lidí, kteří odcházejí především do Austrálie za lepšími platy a životními podmínkami. Tento exodus neznamená jen ekonomické oslabení, ale může zásadně proměnit i kulturní a demografickou podobu země.
Nový Zéland se potýká s obrovským úbytkem kvalifikované pracovní síly. V posledních čtyřech letech se počet Novozélanďanů opouštějících ročně natrvalo svou zemi více než zdvojnásobil, z osmnácti tisíc na čtyřicet tři tisíc. Od roku 2023 opustilo svou zemi více než dvě stě tisíc Novozélanďanů, většina z nich v aktivním věku mezi třiceti a padesáti lety.
Tváří exodu se stala někdejší premiérka Jacinda Ardernová, která jako většina jejích emigrujících spoluobčanů zamířila do Austrálie. První dopady země už pociťuje a další, dlouhodobější budou následovat.
Od „Big OE“ k trvalému odchodu
Odchody z Nového Zélandu nejsou žádnou zvláštností, ty v posledních letech se přece jen vymykají. Tradičně Nový Zéland opouštěli mladí lidé po studiích, kteří na nějakou dobu vyráželi do světa – nejvíce do Británie a dalších zemí Commonwealthu, případně do Ameriky. Byla to taková cesta na zkušenou a říkalo se jí „Big OE“ neboli velká zahraniční zkušenost. Jenže tito mladí lidé se po nějaké době vraceli a startovali své kariéry na Novém Zélandu.
To se teď neděje. Mladí se nevracejí a odcházejí i starší. O vážnosti problému (a síle motivace) svědčí to, že i lidé ve středním věku jsou ochotni opustit své zázemí a kariéru a odejít… ne snad do neznáma, ale do blízké Austrálie. Ta je vítá s otevřenou náručí: Novozélanďané dostávají automaticky povolení k pobytu i práci, takže nečelí pražádným problémům. Austrálie profituje z přílivu kvalifikované pracovní síly ze země, která je jí civilizačně a kulturně tak blízko, jak jen to je možné. V podstatě na Novém Zélandu kanibalizuje.
Ekonomika jako motor exodu
Novozélanďané ale neodcházejí jen do Austrálie: dalšími destinacemi jsou hlavně Británie a Spojené státy. Důvody exodu jsou samozřejmě ekonomické. Zejména špatné pracovní příležitosti, nízké mzdy a vysoké ceny bydlení. Rozdíly jsou skutečně obrovské: podle některých zpráv jsou platy na srovnatelných pozicích v Austrálii o 50 až 60 procent vyšší.
Pro Nový Zéland je tento exodus víc než jen nepříjemnost, která se projeví ekonomicky: zpomalením růstu. Je to něco, co výrazně změní identitu země. Někteří novozélandští politikové a ekonomové uklidňují, že ty, co odešli za lepším výdělkem do zahraničí, nahradí levnější pracovní síla z jiných zemí. To je jistě pravda, ovšem právě v tom je ten problém.
Demografie mění identitu
Austrálie a Nový Zéland patří kulturně do západní civilizace, nicméně geograficky se nacházejí uprostřed civilizačně odlišného asijského světa. Fukuyamovský sen o globalizaci, která vše vyřeší, se dávno stal noční můrou. Odcházející Novozélanďany jistě nahradí přistěhovalci, kteří budou ochotni pracovat za podstatně nižší mzdy, ale ti budou přicházet hlavně z asijských zemí, zejména z Číny. Austrálie kanibalizací souseda sice krátkodobě vydělá, ale v dlouhodobém horizontu ztratí kulturně blízkého souseda.
Novozélandský případ tak možná do budoucna poslouží jako příklad toho, nakolik jsou kulturní boje o národní identitu marné, ba dokonce směšné. Vše totiž nakonec závisí na demografii. A ta se i přes řeči o národní hrdosti vždy řídila ekonomickými zájmy. Ne náhodou velcí teoretikové státu jako John Locke zdůrazňovali, že vedle obrany země musí každá vláda usilovat i o „zástupy občanů“ – míněno občanů sdílející stejné kulturní hodnoty.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
