Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze v případu, v němž předseda senátu nezákonně manipuloval s obálkou ve spise, v níž byl protokol o hlasování členů senátu. Chybující soudce vyvázl s výtkou, což je podle obhájců příliš mírný postih a mluví o alibismu vedení soudu.
Až Nejvyšší soud (NS) musel řešit pochybení předsedy odvolacího senátu Městského soudu v Praze (MS) Richarda Petráska. Ten v roce 2024 v jednom z případů dodatečně a bez záznamu ve spise manipuloval s obálkou o hlasování členů senátu.
Došlo k tomu poté, co byl soudcem prvoinstančního soudu upozorněn, že se písemné znění usnesení liší od toho, které bylo v protokolaci o průběhu neveřejného zasedání. Následně byla upravena protokolace a bylo vydáno opravné usnesení, avšak – jak později soudce Petrásek uvedl při prověřování svého postupu – bylo potřeba ověřit i to, zda tomu odpovídá i protokol o hlasování.
Obálku tedy za tímto účelem otevřel, ověřil znění protokolu a následně nahradil obálkou novou, aniž by o tom ovšem učinil ve spise záznam. Na manipulaci s obálkou tak přišel obhájce obviněné Jan Březina, který mezitím nahlédl do spisu a pořídil fotodokumentaci, z níž bylo zřejmé, že obálka byla vyměněna.
Vrchní soud zpochybnil autenticitu spisu
Takový postup je ovšem krajně problematický, což konstatoval i Vrchní soud v Praze, který vyhověl stížnosti obhajoby a opravné usnesení senátu soudce Petráska zrušil.
Ze spisu je totiž podle VS zřejmé, že poté, kdy vyšel najevo nesoulad protokolu o neveřejném zasedání a písemného vyhotovení příslušného usnesení, došlo k odstranění původní obálky obsahující protokol o hlasování a jejímu nahrazení obálkou novou. Ta byla založena za nový protokol o neveřejném zasedání s již opraveným výrokem dle opravného usnesení, a to přestože nenabylo právní moci a bylo napadeno stížností. Došlo také k dodatečnému přečíslování listů ve spise. Podle VS v Praze tak vznikly vážné pochybnosti o autenticitě protokolu o hlasování senátu.
K zrušení původního usnesení však neměl pravomoc a jedinou možností nápravy bylo podání stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti, k čemuž i došlo.
Mírný trest vyvolal vlnu kritiky
Postup předsedy senátu Petráska nejdříve vedení MS v Praze nevyhodnotilo jako kárné provinění, jakkoliv ho označilo za problematický. Předseda senátu sice podle vedení soudu pochybil při své řídící činnosti, když řádně nezkontroloval soulad protokolu s usnesením, avšak zároveň neexistuje žádný důkaz o tom, že by došlo k výměně protokolu o hlasování.
S takovým řešením ovšem nesouhlasil ani obhájce, ani Unie obhájců, která se do případu vložila a následně ani ministerstvo spravedlnosti, které pracovalo na stížnosti pro porušení zákona. To takové opatření označilo za zcela nepřiměřené jednání, kterého se měl soudce dopustit a které nelze „v žádném případě“ ospravedlnit snahou napravit dříve vzniklý problém. Předsedkyně MS v Praze Jaroslava Pokorná pak soudci Petráskovi nakonec uložila alespoň výtku.
Alibismus, nebo adekvátní postih?
Ani s takovým postihem však není spokojena jak Unie obhájců, tak obhájce Březina.
„Jedná se o nejmírnější možnou sankci, která neodpovídá závažnosti jednání soudce, který v rozporu se zákonem odstranil část soudního spisu a nahradil ji něčím jiným, a to zjevně v úmyslu znemožnění přezkumu skutečného obsahu soudního rozhodnutí. Za takové situace považuji uložení pouhé výtky za alibismus ze strany vedení Městského soudu v Praze,“ reagoval pro INFO.CZ Březina.
Ten také zvažuje námitku podjatosti vůči soudci Petráskovi i dalšímu členovi senátu, Alexandru Sotolářovi, který byl v dané věci zpravodajem. Mimochodem, právě soudce Sotolář byl za manipulace s protokoly o hlavním líčení v případu Opencard před šesti lety kárným senátem potrestán.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
