Státní zástupkyně Petra Lastovecká podala námitky proti výtce, kterou jí uložil její nadřízený, vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun za rozhovor pro iRozhlas.cz. Dragoun Lastovecké vytkl, že rozhovorem porušila povinnost mlčenlivosti a ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství v tzv. bitcoinové kauze. Výtka vysílá signál, že správné a zákonné vyjádření může být trestáno, pokud není v souladu s představou nadřízených, brání se Lastovecká.
Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci čeká zatěžkávací zkouška. Bude totiž muset rozhodnout ve sporu mezi státní zástupkyní Petrou Lastoveckou a jejím nadřízeným, olomouckým vrchním státním zástupcem Radimem Dragounem. Ten totiž, jak jako první informovalo INFO.CZ již minulý týden, uložil Lastovecké výtku za její rozhovor pro iRozhlas.cz ze 14. dubna.
Výtka je nejmírnější formou kárného postihu státních zástupců a soudců, kteří se proti jejímu uložení mohou bránit. Donedávna žalobou před správními soudy, s novou úpravou kárného řízení od minulého roku před kárnými senáty u vrchních soudů v Praze a v Olomouci.
Dragoun: Zavádějící, neodborné, nesprávné
Dragoun Lastovecké primárně vytýká, že porušila povinnost mlčenlivosti, když komentovala konkrétní trestní věc, kterou navíc ani nedozoruje.
„Obsah rozhovoru považuji za velmi problematický z pohledu mlčenlivosti státního zástupce, z hlediska limitů informování veřejnosti o činnosti orgánů činných v trestním řízení, jakož i z důvodů, že se v něm nevyjadřujete pouze ke své činnosti a že v něm uvádíte skutečnosti, které jsou v konkrétní trestní věci fakticky i odborně nesprávné a z hlediska postupů činěných v ustálené praxi státního zastupitelství zavádějící,“ píše Dragoun v úvodu výtky.
Podstatnou část odůvodnění Dragoun věnuje polemice s argumenty, s nimiž Lastovecká v rozhovoru odmítla jeho tvrzení, že byla z vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy odvolána pro podjatost. Podle Lastovecké k takovému kroku nemohlo dojít – v dané procesní situaci podjatá totiž podle ní být nemohla a i kdyby byla, nemohl by o tom rozhodnout vrchní státní zástupce.
Podle Dragouna však ve zmíněném rozhovoru poskytla veřejnosti „neúplný výklad“, protože pominula rozdíl při řešení podjatosti u státního zastupitelství a u soudů. A to mohlo podle něho u čtenářů vyvolat dojem, že bylo v tzv. bitcoinové kauze postupováno nezákonně.
Není právo na zákonného státního zástupce
Neexistuje totiž podle Dragouna právo na zákonného státního zástupce – o tom, který státní zástupce bude tu kterou věc vyřizovat, rozhoduje nikoliv rozvrh práce jako je tomu u soudců, ale vedoucí státní zástupce. Ten také může věc státnímu zástupci odejmout, například vyvstane-li důvodné podezření o jeho nestrannosti. Pokud takovou pochybnost má, může věc státnímu zástupci odejmout okamžitě. Nemusí vyčkat na námitky podjatosti od účastníků trestního řízení a postupovat podle příslušného ustanovení trestního řádu, vysvětluje v odůvodnění výtky Dragoun.
V tzv. bitcoinové kauze navíc, jak Dragoun připomíná, nebyla Lastovecká dozorovou státní zástupkyní, ale byla toliko přibrána na výpomoc.
„Vaše analýza možné trestní odpovědnosti dalších osob vedla k podezření mj. vůči konkrétní osobě, ve vztahu k níž jste vyslovila právní názor, že by mělo být zahájeno její trestní stíhání. Jedná se o osobu, vůči níž jste se dříve veřejně vymezila, veřejně jste o ní uvedla, že v rámci výkonu své pravomoci činila dotazy státnímu zastupitelství s cílem na vás činit nátlak a že ve svých vysvětleních lže,“ popisuje v odůvodnění výtky Dragoun. Jedná se o jeho reprodukci vystoupení Lastovecké na poradě ze začátku ledna letošního roku.
Důvod podjatosti? Pavel Blažek
Podle Dragouna právě to – bez ohledu na pravdivost těchto tvrzení – zakládá pochybnost o její nestrannosti. Proto byla z prací na případu odvolána, aby se se zamezilo případným námitkám „této osoby“ (exministra Pavla Blažka, pozn, red.) pokud by došlo k zahájení jejího trestního stíhání.
„Ve svých odpovědích, které se týkají problematiky podjatosti, jste v poskytnutém rozhovoru tedy výše rozebraná specifika státního zastupitelství zcela pominula. Odpovědi jsou tak zcela zavádějící a v konečném důsledku vyvolávající nesprávný dojem o tom, co je relevantní z pohledu platné právní úpravy. Pokud uvádíte, že o vaší podjatosti nebylo rozhodnuto zákonným způsobem a že vrchní státní zástupce není osobou, která by o ní měla rozhodovat, je to sice takto izolovaně pravdivé, ale zamlčuje to zákonnou kompetenci vedoucího státního zástupce rozhodnout v rámci své diskreční pravomoci o tom, který státní zástupce bude činný v které věci,“ uzavírá své výhrady k tvrzení Lastovecké ohledně výkladu podjatosti Dragoun.
Ten dále odmítl i to, že by bylo povinností vedoucího státního zástupce vést s řadovým státním zástupcem o důvodech odebrání věci debatu. Jedná se totiž podle něho o výsostné oprávnění vedoucího, k němuž vyjádření dotčeného není potřeba a o kterém se nedebatuje.
Dragoun Lastovecké dále vyčítá, že v rozhovoru použila podle něho neprofesionálně příměr k jinému případu, tzv. brněnské bytové kauze, v němž naopak jako dozorová státní zástupkyně figuruje. V tomto případě totiž osoba, o které se v tzv. bitcoinové kauze vyjádřila, že by měla být stíhána, stíhána podle Dragouna není. A ani není informace, že by tomu mělo být jinak.
Jako problém vidí Dragoun i to, že Lastovecká v rozhovoru mluví o tom, že její odvolání z případu mělo iniciovat Nejvyšší státní zastupitelství, ačkoliv se podle něho jedná o spekulace.
Lastovecká: Nejsem trestána za to, co jsem řekla, ale za dojem nadřízených
Podle Lastovecké je však výtka v podstatě nepřezkoumatelná: není vlastně jasné, čeho se měla dopustit a jaké konkrétní výroky jsou problematické.
Upozorňuje i na podle ni vnitřní rozpornost výtky, kdy připouští, že některé výroky jsou „izolovaně pravdivé“ a na straně druhé z nich dovozuje pochybení.
„Pokud jsou tvrzení pravdivá, nemůže závadnost vyjádření být shledána pouze v tom, že mohlo být formulováno nějak jinak, mnohem šířeji či podrobněji, aby vyhovovalo představě vedoucího státního zástupce. Takový přístup by vedl k nepřijatelnému závěru, že státní zástupce může být postihován nikoli za nesprávnost, ale za nedostatečnou šíři, hloubku a „komplexnost“ jeho vyjádření v médiích,“ uvádí Lastovecká v námitkách.
Ta dále upozorňuje, že je jí vyčítáno, co v rozhovoru ani nezaznělo a sama se opakovaně odkázala na povinnost mlčenlivosti.
„Mé odpovědi, které jsou vedoucím státním zástupcem vytýkány, se pohybovaly v obecné rovině a směřovaly k vysvětlení právního rámce, nikoli k hodnocení konkrétní trestní věci,“ namítá Lastovecká.
Podjatost? Neodbornost mých nadřízených
Co se týče sporného výkladu otázky její podjatosti, Lastovecká ve výtce upozornila, že se pouze ohrazovala proti zjevně odborně nesprávnému mediálnímu vyjadřování svého nadřízeného k tomuto tématu a nijak nezpochybňuje jeho zákonná oprávnění či postupy. A odpovídala na konkrétně položenou otázku, která se týkala toho, že měla být odvolána z případu pro podjatost, nikoliv na specifické postavení a pravomoci vedoucího státního zástupce.
„Pokud měl vrchní státní zástupce za to, že je třeba veřejnosti blíže vysvětlit specifika postavení státního zastupitelství či jeho zákonné kompetence, mohl a měl tak učinit ve své vlastní veřejné komunikaci, zejména na tiskové konferenci dne 16. 3. 2026, kde zazněla tvrzení o mé ‚zřejmé podjatosti‘. Na této tiskové konferenci jsem nebyla přítomna, nebyla jsem k ní pozvána a neměla jsem možnost na místě reagovat ani vysvětlit své postavení. Přestože se její obsah z velké části týkal mé osoby, nebyl mi poskytnut žádný prostor k vyjádření. Je pak otázkou, zda by v logice argumentů užitých v namítané výtce neměl být obdobně odpovědný i vrchní státní zástupce v Olomouci za to, že ‚neúplně‘ a ‚nedostatečně komplexně‘ na uvedené tiskové konferenci veřejnost nedostatečně informoval o obsahu institutu podjatosti,“ uvádí ve svých námitkách Lastovecká.
Výtka na objednávku Bradáčové?
Podle ní také není pravda, že by v rozhovoru jakkoliv porušila své povinnosti tím, že by v něm uvedla nějaká kategorická tvrzení o trestní odpovědnosti konkrétní osoby. Jde o výklad autora výtky ohledně vyznění rozhovoru, nikoli o její odpovědi. Státní zástupce však podle Lastovecké nemůže nést odpovědnost za význam, který je jeho slovům dodatečně přisouzen.
Z pohledu Lastovecké je také důležitý kontext, v němž byla výtka uložena, tedy v době, kdy se tzv. bitcoinová kauza stala podle ní součástí širšího veřejného medializovaného konfliktu.
„V tomto kontextu se výtka s ohledem na její nepodložený obsah a odborné zpracování jeví nikoli jako reakce na údajné konkrétní pochybení, ale jako reakce na samotný fakt mého veřejného vyjádření, které u vedoucího státního zástupce, nebo u těch, na jejichž podnět tak konal, vyvolalo nelibost,“ naznačuje Lastovecká opět zásah „z vyšších míst“.
Náhubek pro nepohodlné?
Závěrem pak Lastovecká varuje, že nejde jen o její osobu, ale o věc, která se dotýká celého státního zastupitelství. Jde o podle ní o zásah do svobody projevu státního zástupce, který se legitimně vyjadřuje k věcem, které se týkají veřejného zájmu. Takto koncipovaná výtka je podle ní nástroj k umlčení odlišného právního názoru a oprávněné kritiky.
„Takový postup však zjevně vybočuje z mezí legitimního dohledu a přibližuje se nepřípustnému zásahu do svobody projevu státního zástupce. Institut výtky ani jiná kárná opatření nemohou sloužit jako nástroj k prosazování názorové konformity uvnitř soustavy státního zastupitelství. Jejich účelem je postih konkrétních, zákonem vymezených pochybení, nikoli regulace obsahu odborných stanovisek či jejich veřejné prezentace. Pokud by byl takový postup akceptován, znamenalo by to faktickou možnost sankcionovat státní zástupce za to, že prezentují právní názor, který není v souladu s názorem jejich nadřízeného, což je v právním státě nepřípustné,“ uzavírá v námitce Lastovecká.
Ta pro INFO.CZ ještě dodala, že považuje odbornou úroveň výtky za „velmi nízkou“.
„Jde spíše o nepříliš profesionální písemné vyjádření nelibosti vrchního státního zástupce, případně toho, kdo mu takový postup uložil. Pokud by takový způsob rozhodování měl být standardem práce vedení vrchního státního zastupitelství, považuji to za vážně problematické,“ rýpla si do nadřízených Lastovecká.
„Nad rámec podaných námitek považuji za nutné uvést, že odborná úroveň mně uložené výtky, obsah i formulace, je podle mého názoru velmi nízká. Významná část její argumentace se ani neopírá o to, co jsem skutečně uvedla, ale zcela přiznaně o spekulace, jak by si mé vyjádření mohl hypoteticky vyložit čtenář. Jde spíše o nepříliš profesionální písemné vyjádření nelibosti vrchního státního zástupce, případně toho, kdo mu takový postup uložil. Pokud by takový způsob rozhodování měl být standardem práce vedení vrchního státního zastupitelství, považuji to za vážně problematické.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.













