KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Pravděpodobná nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neustále nastavovaném představení na téma tuzemského státního rozpočtu na příští rok sehrála repliku, která do této hry nepatřila, nebo by patřit neměla. Při vysvětlování toho, proč vznikající koalice odmítá původní vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, totiž varovala, že by přijetí Stanjurova rozpočtu vedlo k tomu, že stát v příštím roce nebude schopen vyplácet důchody. Tento argument však z řady důvodů není věcně odůvodnitelný, a tudíž je nutno jej považovat za snahu, jak uvést veřejnost do zmatku, aby pak snadněji „pochopila“, proč nová vládnoucí ekipa zadluží zemi o 100 miliard korun více, než navrhovala Fialova vláda...
Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová vysvětlila, že Stanjurův návrh rozpočtu s deficitem 286 miliard korun musí odmítnout, respektive vrátit Fialově vládě k přepracování údajně i proto, že by rozpočet v podobě připravené dosluhující vládou vedl k situaci, v níž „paralyzovaný stát“ nebude mít peníze na důchody.
„Nejpozději na podzim by přestaly chodit důchody, nemocenské nebo příspěvky na péči,“ uvedla doslova Schillerová. Taková argumentace nejen že vrhá stín pochybností na serióznost nové vládní garnitury, ale současně nahrává domněnkám o tom, co je skutečným cílem týdny trvajícího víření hnutí ANO a jeho stranických satelitů kolem původního návrhu státního rozpočtu.
Vytvořit „mlžný opar“, jenž by maskoval záměr nové koalice navýšit deficit a vydat se proti proudu programových priorit koaličního partnera (Motoristé sobě) k novým, silně zadlužovacím výšinám až kamsi ke 381 miliardám korun. Tedy k úrovni, která už zjevně odporuje limitům plynoucím z platného zákona o rozpočtové zodpovědnosti.
Rozpočtový bolehlav: Babišova rodící se vláda je v pasti, ale má na výběr řadu triků, jak z toho ven
Záměrná mystifikace
Skutečně hrozí, že Česká republika nebude mít na podzim příštího roku dostatek prostředků na vyplácení důchodů? Jistě, nikdo dnes nedokáže předvídat budoucnost; a ten kdo se o to dřív pokoušel, se dnes pod vlivem šoků – jako byly covid či ruská agrese na Ukrajině – drží raději zkrátka.
Tak či onak, varování z úst pravděpodobné budoucí vysoké představitelky státní exekutivy působí ponejvíce jako nepodložená a od boku vypálená klamná střela, která hraničí se záměrnou mystifikací. Faktem je, že ještě před pár lety směřoval tuzemský důchodový systém k hrozivým číslům (viz listopad 2023: deficit dosáhl 74 mld. Kč). Ale poté jej Fialova vláda „rekalibrovala“ a nasměrovala k relativní udržitelnosti, která by měla vydržet minimálně v řádu několika let.
Celkové příjmy státu v příštím roce mají dosáhnout více než 2,1 bilionu korun a výdaje 2,4 bilionu, z toho na penze má jít 740 miliard.
Celostátní důchodový účet se nyní začíná blížit vyrovnanosti, když letos v srpnu deficit činil „jen“ 9 miliard korun. Odcházející Fialova vláda dokonce avizovala, že v příštím roce (tj. 2026) – pokud by se vše řídilo platnými zákony a parametry – by penzijní příjmy a výdaje mohly být dokonce vyrovnané. Což by byl jev, jenž nastal naposled v prosinci 2019, kdy přebytek na důchodovém účtu dosáhl 16,4 mld. Kč.
Nejaktuálnější, říjnový údaj o stavu hospodaření systému důchodového pojištění už není tak omračující, když schodek přesáhl 17 miliard. Ale ani to není částka, kterou by jakákoliv vláda nedokázala doplnit z jiných zdrojů v jinak relativně autonomním průběžném důchodovém mechanismu.
Nezapomínejme, že celkové příjmy státu v příštím roce mají dosáhnout více než 2,1 bilionu korun (a výdaje 2,4 bilionu), když z toho na penze má jít 740 miliard. Slovy klasika: „Zdroje jsou“ (když odmyslíme raketově stoupající státní dluh...).
Pochmurná fantazie
Současný – jakž takž pozitivní – vývoj na důchodovém účtu je kombinací zpřísnění předčasných penzí, růstu ekonomiky a vysokého počtu ekonomicky aktivních osob, tedy plátců důchodových odvodů. Předpokládat, že by se při platných parametrech důchodového systému měl systém v příštím roce propadnout do neřešitelných deficitů, vyžaduje velmi pochmurnou fantazii.
Realita ale tak pochmurná není: počet plátců by neměl znatelně klesnout, penzistů v Česku fakticky nepřibývá a tuzemská ekonomika má podle čerstvých prognóz růst tempem vyšším než 2 procenta. Není důvod, aby za rok či za dva chyběly peníze na důchody.
V delším horizontu je samozřejmě nutno připustit nejistotu, ale samotná idea nevyplácení penzí je zcela mimo mísu. I kdyby se dělo cokoliv, stát jako robustní provozovatel a „opravář“ průběžného penzijního systému má k ruce nespočet nástrojů, jak zajistit systém ve stavu plné funkčnosti a finanční udržitelnosti.
Sebenaplňující se proroctví
Ano, hrozba paralyzovaného státu a nevyplácení důchodů z úst Aleny Schillerové dává „smysl“ (je relevantní) za předpokladu, že nová vládní koalice změní parametry systému – tzn. že zvýhodní předčasné odchody do důchodů a případně zvýší i valorizace penzí. Pak by se systém opravdu mohl propadnout do deficitu. Ale jistě ne takového, který by nebyl ufinancovatelný z jiných zdrojů státního rozpočtu.
Strašit veřejnost, že nebude na důchody, je proto vysloveně účelové. Ale především: je to klasické sebenaplňující se negativní proroctví. Situace s důchody se (hypoteticky) může zhoršit, ale nikoliv kvůli Fialově vládě a Stanjurovu státnímu rozpočtu, nýbrž pouze a jen kvůli výdajově nestřídmé politice nové Babišovy vládní koalice.
Schillerové náznaky, že „Fialovci“ peníze na důchody zpronevěřili či dopředu utratili na nekalé účely, nejsou zcela objektivně pravdivé.
Takže – pokud by se v příštím roce nedostávalo peněz, bylo by to proto, že nová vládní koalice chce zvýšit výdaje v rozporu s tím, na co jí postačují příjmy. Jenže to je něco úplně jiného, než jak by to měla veřejnost chápat z toho, co již mnoho týdnů hlásají představitelé rodící se vlády.
Vyjádření Aleny Schillerové a celá strategie nového babišovského vládního uskupení vytváří dojem, že „Fialovci“ peníze na důchody nějakým způsobem zpronevěřili či dopředu utratili na nekalé účely. Což zcela objektivně není pravda.
Její výrok o důchodech silně nahrává spekulacím o tom, že nová koalice hraje kolem rozpočtu politické divadlo, když katastrofickými věštbami a nekonzistentními výroky na konto původního návrhu rozpočtu odvádí pozornost od toho, že si sama nastupující vláda vytváří podhoubí pro rozbití dosavadního konceptu rozpočtu – který chce nahradit jiným, přeladěným do nového, rozhazovačně populistického módu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
