Meziroční růst tuzemské ekonomiky je jen iluze. Na vině ale nejsou jen covid a válka

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Nejnovější údaje o růstu tuzemské ekonomiky se na první pohled mohou jevit optimisticky, a pro někoho mohou dokonce vytvářet dojem správně nastoupené cesty. Ekonomika ale roste jen zdánlivě a reálně se ocitá ve znepokojivém průšvihu. Celková atmosféra navíc vyznívá až příliš rezignovaně – všichni jsou jaksi smířeni s celkovou stagnací. Nemluví se o hlubších příčinách, natož o řešeních.

Hrubý domácí produkt Česka rostl v prvním čtvrtletí podle podle předběžného odhadu ČSÚ meziročně o 4,6 procenta. V reakci se tu a tam objevují titulky, že se české ekonomice dařilo. To je však jen iluze, realita je opačná. Je to samozřejmě vážná věc, když uvážíme, že ekonomika, respektive její růst jsou alfou a omegou všeho. Mají určující roli nejenom pro životní úroveň obyvatel, ale růst HDP rozhoduje také o tom, kolik peněz přiteče do státní kasy a tedy kolik bude moci vláda přerozdělit na nespočet účelů, projektů, povinných či polopovinných plateb a nepřeberné množství skupin příjemců erárních peněz. Růst HDP pochopitelně rozhoduje také o tom, jak vysoký bude rozpočtový deficit a o kolik vláda zadluží současné i budoucí daňové poplatníky. Předmětem této úvahy však není řešení dilematu, jak chce vláda udržet naplánovaný deficit, když odhady růstu ekonomiky jsou čím dál pochmurnější.


Česko si povídá. Zapojte se do diskuze s těmi, kdo svět vidí jinak než vy, a vystupte ze své názorové bubliny. 

Stačí odpovědět na pár otázek. Informace o projektu zde.

Především je nutno připomenout, že uvedený růst za letošní první čtvrtletí je zkreslený tím, že jde o srovnání s prvním čtvrtletím minulého roku, kdy ekonomika dramaticky klesla o -2,5 procenta. Tedy ano, ekonomika letos vzrostla, ale je to růst natolik relativní, že jej lze přirovnat ke rčení o „nule, co od nuly pošla“. 

Tvorba bohatství ve srovnání s předkoronavirovým obdobím nestoupá, ale zato stoupají vládní výdaje, což je ovšem také téma na velkou samostatnou úvahu. Každopádně je to paradox: to, co se dnes jeví jako solidní ekonomický růst – myšleno údaj za první letošní kvartál –, není ten stejný růst, jaký shodou náhod nastal za rok 2017, kdy HDP vzrostl meziročně také o 4,6 %. Tehdy, před pěti lety, na rozdíl od současnosti ekonomika opravdu rostla. Samozřejmě nikoliv zásluhou sobotkovsko-babišovské vlády, která tehdy byla u moci. Spíše k tomu došlo vládnímu „úsilí“ navzdory. Ale to je opět zcela jiné téma.

sinfin.digital