Nepřekročitelná červená linie? Proč bychom neměli naskakovat na ruské výhrůžky jadernou válkou

Ukrajinské armádě se v posledních týdnech podařilo úspěšně překonat ruskou obranu na anektovaném Krymu a způsobit svým protivníkům vážné škody. Tyto údery se však na Západě dočkaly odsouzení – někteří odborníci a politici varují před eskalací konfliktu a hrozbou jaderné války s Moskvou. Naskakují ale jen na kremelskou propagandu a starou taktiku, kterou Moskva dovedla téměř k dokonalosti během studené války.

V pátek 23. září odpálily bombardéry Su-24M (kód NATO „Fencer“) ukrajinské 7. brigády taktického letectva střely s plochou dráhou letu Storm Shadow dodané Brity na ruské velitelství černomořské flotily v krymském přístavním městě Sevastopol. Některé ze střel byly zřejmě sestřeleny nebo elektronicky zablokovány, ale minimálně dvě ruskou obranou pronikly a zanechaly ruské velitelství v plamenech.

Ukrajinská strana postupně zrevidovala údajný počet mrtvých následkem akce na 34 důstojníků, přičemž mezi oběťmi měl být i samotný velitel černomořské flotily admirál Sokolov. O jeho stavu kolují stále pouze nepotvrzené informace, ale pokud by Sokolov opravdu zahynul, byla by to první bojová smrt admirála kdekoli od druhé světové války, kdy byl jako poslední zabit strůjce útoku na Pearl Harbor a jeden z hlavních architektů japonské námořní moci, admirál Isoroku Jamamoto.

Ať je skutečný stav admirála Sokolova jakýkoliv, Ukrajinci prokázali, že jsou schopni zasáhnout samotné srdce okupačního režimu na anektovaném Krymu. Útok dokazuje, že Ukrajinci mají stále větší schopnost zasáhnout cíle za údajně nepropustnými vrstvami překrývajících se obranných linií, chránících nejdůležitější centrum ruských ozbrojených sil na poloostrově, tak klíčovém pro ruskou imperiální identitu.

Začátkem září pak jiná salva střel Storm Shadow vážně poškodila ponorku třídy Kilo „Rostov na Donu“ a výsadkovou loď „Minsk“, když kotvily v sevastopolských docích. O den později zničily drony a ukrajinské řízené střely na Krymu špičkový systém protivzdušné obrany S-400, jehož vývozní cena přesahuje miliardu dolarů.

Nejde jen o triumf západního obranného průmyslu a obdivuhodné ukrajinské schopnosti improvizace a adaptace (na začátku války Ukrajina neměla vlastní drony ani řízené střely a zbraně NATO typicky neopouští továrny připraveny pro použití starými letadly sovětské provenience), ale také o odraz velice podrobných zpravodajských informací, které Kyjevu poskytují zejména Velká Británie a USA.

Ukrajina nemá k dispozici prostředky pro zjišťování a zaměřování cílů tak daleko za frontou a před dodáním západních zbraní (HIMARS, Storm Shadow/SCALP, brzy doufejme také ATACMS a Taurus) ani způsob, jak je zasáhnout.

Většina dronů a raket, které Ukrajina vypustí, je sestřelena nebo úspěšně rušena ruskou obranou, ale rostoucí schopnosti Ukrajinců podvrhnout, proniknout, přetížit nebo obejít ruskou protivzdušnou obranu znamenají, že jich pronikne dost na to, aby způsobily nejen vážné škody, ale také, jak Kyjev jistě doufá, demonstrovaly ruskému vedení fakt, že neexistují žádná bezpečná útočiště.

Stalin a kult války. Putin oprášil osvědčenou taktiku ruských vůdců, když jde do tuhého

To ostatně veřejně nepřímo potvrdil v rozhovoru šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov, jehož organizace je hlavní složkou koordinující útoky dronů na Moskvu a vojenské a okupační instalace hluboko v ruském týlu. Budanov v rozhovoru také mluví mimo jiné o psychologickém dopadu těchto útoků na ruské obyvatelstvo a na ruský byznys, protože skrze ně začínají skutečně pociťovat, že válka je reálná, ne pouze Kremlem režírovaná show na televizních obrazovkách.

Tyto demonstrativní údery také podkopávají víru obyvatelstva ve všemocný ruský režim, který je nejsilnější na světě, což je těžké udržet za situace, kdy je zjevné, že je ochoten rozkrást i peníze na obranu hlavního města poté, co roky staví ideologii státu na konfrontaci se Západem.

sinfin.digital