Pandemický nárůst penzí a učitelských platů: vláda se uvrhla do pasti slibů

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Navzdory koronavirovému propadu Česka do ekonomické propasti, jejíž hloubka doposud není známa, oznámila ministryně financí Alena Schillerová znejistělé veřejnosti, že stát hodlá i v příštím roce zvyšovat důchody a platy učitelů. Působí to zdánlivě nepochopitelně v situaci, kdy „firma“ s názvem Česká republika čelí vážnému propadu příjmů a nabírá rekordní ztrátu. Samotná ministryně navíc současně prognózuje předlouhých osm let strádání tuzemské ekonomiky... 

Zvyšovat platy při pádu do ztráty nedává v normálním, tržním světě logiku. Jenže svět politiky a národního hospodářství se řídí úplně jinými logikami. Schillerová odmítá škrtat ve výdajích a neplánuje ani zvyšovat daně, když všechny vícenáklady způsobené koronavirem hodlá hradit zadlužováním – z kapes budoucích daňových poplatníků. A tento způsob financování připadá do úvahy i při pokrývání zvýšených penzí a platů, na které vláda téměř jistě nebude mít zdroje, jež by si „poctivě vydělala“ (tj. získala výběrem daní a sociálního pojištění).

Tak či tak, zvyšovat platy seniorů (tedy důchody) a učitelů v situaci, kdy se ekonomika vlivem koronavirového zákazu části podnikání a pandemických opatření propadá do recese v řádu deseti procent, je diskutabilní krok. Jenže Babišova vláda zvýšení učitelských platů i nárůst důchodů slíbila, i když to bylo ještě v dobách idylického růstu ekonomiky, kdy po koronaviru nebylo vidu ani slechu. Připomeňme, že v letošním roce se u nás penze zvýšily v průměru o 900 korun (jen toto zvýšení vyšlo na dodatečných 37 miliard korun). Průměrný důchod od ledna činí nějakých 14 300 korun. Co je zásadní, premiér Babiš loni v září oznámil, že by se průměrný důchod měl v roce 2021 vyšplhat až k 15 tisícům korun.

Koronavirus je šance pro restart. Centrum Prahy by mohl vrátit místním, říká Günsberger

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital