KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Česko loni hospodařilo s deficitem přesahujícím o 50 miliard korun limit platného zákona o státním rozpočtu na rok 2025. Což pochopitelně nahrálo nové vládě a jejímu hanlivému sloganu vůči svým předchůdcům o tom, že „Stanjurovo letadlo narazilo“. Nelze tvrdit, že Babišova koalice slaví vítězství, neboť ta si snad alespoň částečně uvědomuje neuspokojivost vzniklé situace. I přes čerstvou kaňku na Stanjurově ministerské reputaci však hlubší přezkum naznačuje, že Fialova vláda odevzdala státní kasu svým nástupcům v lepším stavu, než v jakém ji před čtyřmi lety přebírala od Aleny Schillerové.
Deficit za rok 2025: Vizitka Fialova kabinetu
Deficit státního rozpočtu za rok 2025 dosáhl 290,7 miliard Kč, což je o 50 miliard více, než kolik si schválila předchozí vláda Petra Fialy (241 mld. Kč).
Staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která se funkce ujala před pár dny, jako hlavní důvody citelného překročení rozpočtového schodku za loňský rok uvedla, že Fialův kabinet nadhodnotil příjmy z prodeje emisních povolenek, podhodnotil výdaje na podporu obnovitelných zdrojů a vydával více peněz na regionální školství a na sociální dávky.
Již v tomto aspektu nevyřčené kritiky z úst paní ministryně je obsažena příchuť absurdity. Vždyť středobodem nové Babišovy vlády jsou právě vyšší výdaje na platy a sociální dávky, z čehož – s ohledem na letošní státní rozpočet – plyne nemalá obava, jak vysoký bude deficit, jenž vytvoří nová vládnoucí garnitura.
Ale vraťme se poctivě k lapálii deficitu za uplynulý rok 2025. Vzhledem k tomu, že se nakonec vyšrouboval až téměř k 300 miliardám, je namístě mluvit o negativní vizitce Fialovy vlády (podle ministra Stanjury byl skutečný deficit nižší o 40 miliard. Rozdíl vysvětluje časovým nesouladem v čerpání evropských peněz, pozn. red.). Všechny její deficity se v průměru pohybovaly právě kolem 300 miliard, což nelze považovat za dobrý výsledek od politiků, kteří slibovali konsolidaci vládních financí.
Pětikoaliční, respektive později jen čtyřkoaliční sbor ministrů řízený Petrem Fialou se prostě nedokázal vymanit ze spárů strategie permanentního přežívání na dluh. Během jeho funkčního období se nakumulovaly deficity za celkem 1,2 bilionu korun (o které současně narostl státní dluh), což je nezodpovědné a svědčí to o absenci odvahy k nepopulárním opatřením, tedy, odmyslíme-li si neslaný, nemastný konsolidační balíček, který, jak vidno, nepřinesl konsolidační zázraky.
Mezi inflací, energetickou krizí a válkou
Při vystavování konečného vysvědčení Fialově vládě je však nutné zohlednit i některé polehčující okolnosti. Fialova vláda po té Babišově zdědila enormní rozpočtový deficit ve výši téměř 420 miliard Kč (za rok 2021).
V reálné politice je prakticky nemožné – a to nejen z roku na rok, ale i v delším období – srazit manko ze stovek miliard na řádově desítky miliard ročně, neboť by to znamenalo nutnost provádět nepopulární restriktivní opatření, která by nepochybně vyvolala doslova „revoluční bouře odporu“.
Fialův kabinet začínal v situaci, kdy se ekonomika teprve vzpamatovávala z covidového propadu a kdy se rozbíhala tíživá inflace. Tu sice prokazatelně nastartovala předchozí Babišova vláda, což ale nezměnilo nic na faktu, že lidem „užrala“ část úspor a zredukovala (cca o třetinu) reálnou hodnotu příjmů dominantně během Fialova funkčního období. Ten se dopady „inflační loupeže“ snažil lidem kompenzovat, což pochopitelně prohlubovalo deficit a udržovalo vysokou inflaci.
Tak či onak, Fialova vláda si netroufla podstatněji šetřit, což lze přičítat i „kvalitnímu“ politicko-marketingovému tlaku tehdejší babišovské opozice. Kabinet se musel potýkat s řadou postcovidových důsledků a s energetickou krizí (ta plynula zejména z nástupu Green Dealu, ale i z důsledků ruské vojenské agrese proti Ukrajině); nemluvě o příchodu stovek tisíc ukrajinských uprchlíků.
Rekordní zbrojení jako vynucená investice
Podstatným rozpočtově negativním aspektem byla nutnost Fialovy vlády radikálně zvýšit výdaje ČR na zbrojení, což je nutno považovat za objektivní externí faktor, jenž nemohla změnit: vydávat minimálně 2 % HDP na obranu se fakticky stalo povinností Česka.
Potvrzuje to zjištění, že Česká republika v roce 2025 (v jistém smyslu vynuceně) dala na obranu rekordních a ve srovnání s minulými roky závratných téměř 172 miliard korun. Pro připomenutí, v roce 2021, tedy za vlády Andreje Babiše, to bylo „jen“ 85 miliard Kč, tedy zhruba polovina (když odhlédneme od vysoké inflace, která zemi sužovala následující roky).
