Paradox koronakrize. Evropské ekonomiky má zachránit „nenáviděné“ Německo

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Číňané jsou dnes mezi Italy oblíbenějším národem než Němci, jak ukázal dubnový průzkum agentury SWG. To ale Italům vůbec nebrání v tom, aby právě k Němcům natahovali ruku, když jde do tuhého. Podobně paradoxní přístup k německé „vůdčí roli“ v Evropě mají i další národy, včetně Čechů.  

Ať si o Němcích myslí, kdo chce, co chce, o tom, že se jedná o národ v mnoha ohledech „zvláštní“, zřejmě nikdo nepochybuje. Německo vyvolalo a následně prohrálo nejstrašnější válku v lidských dějinách, aby se o několik desítek let později stalo hlavním motorem evropské ekonomiky. S obrovskými náklady zvládlo po roce 1990 sjednocení rozdělené země a o necelých 20 let později i světovou ekonomickou krizi.

Když se v roce 2015 začaly do Evropy valit tisíce uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, většina z nich netoužila po ničem jiném než dostat se právě do Německa. A německá kancléřka Angela Merkelová tehdy pronesla dnes už legendární větu: „Wir schaffen das (zvládneme to).“ Přestože za svá slova dodnes sklízí tvrdou kritiku, protože jimi údajně pootevřela dveře ekonomické migraci i do jiných zemí, jedna věc je jistá. Němci zvládli (alespoň prozatím) i uprchlickou krizi.

A to v době, kdy zároveň vynakládají miliardy eur z rozpočtu na takzvanou „energiewende“, tedy přechod energetiky na (údajně) obnovitelné zdroje energie. A opět: ať si o tom kdokoliv myslí cokoliv, i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro INFO.cz přiznala: „Pokud na světě existuje země, která je schopna tuto změnu dokončit a hlavně zaplatit, pak je to právě Německo.“

Januš: Státní zástupci prohráli další velkou kauzu. Půtovi a dalším by se měli omluvit

sinfin.digital