Radikální zvýšení minimální mzdy: Vláda dělá „dobro“ za cizí peníze a deformuje ekonomiku

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ve vládní koalici se chystá další významné předvolební gesto vůči voličům, které se současně stane danajským darem pro zaměstnavatele. Ministerstvo Jany Maláčové (ČSSD) navrhuje zásadní zvýšení minimální mzdy z dnešních 15 200 korun na rovných 18 tisíc. Podle plánu by minimální mzda, tedy státem nejnižší povolená měsíční odměna pro zaměstnance, měla od příštího roku vzrůst o plných 2800 korun. To je jistě dobrá zpráva pro 150 tisíc lidí s nejnižšími výplatami. Horší pro ty, kdo budou vyšší mzdy vyplácet.

Vláda by o navýšení měla rozhodnout do konce září, tedy ještě před volbami do sněmovny, což dává politickou logiku. Jde o „dobro“ zařizované vládou, jež státní kasu nestojí ani halíř, neboť náklady přímo či v důsledku zaplatí soukromý sektor. Ostatně, ze státního rozpočtu už, věcně vzato, rozdávat více nelze. Jen letos v něm zůstane dlužní úpis s cenovkou 500 miliard korun a na příští rok se k tomu rýsuje dalších 400 miliard schodku.

Babišovo hnutí ANO sice radikální „maláčovský“ skok k lepším zítřkům odmítá, ale podporuje zvýšení minimální mzdy v řádu stovek korun, což zhruba koreluje s postojem zaměstnavatelů, kteří připouštějí růst o pětistovku. Pro úplnost: odbory stojí plně za plánem „své“ sociální ministryně. Dá se tedy předpokládat, že ke zvýšení minimální mzdy dojde; jde jen o to, o kolik to nakonec bude.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč je zvyšování minimální mzdy riskantní?
  • Co hrozí podnikové sféře?
  • A proč jsou vládní zásahy do mezd neobhajitelné?
sinfin.digital