Zvýšení platů státních zaměstnanců má logiku. Vláda ale rozdává peníze na dluh, důsledky pocítíme všichni

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Vláda od září zvýšila platy části zaměstnanců státu a veřejného sektoru o 10 procent. Přidáno dostali ti, jimž se platy nezvýšily letos v lednu. Česko, které je nejprudčeji se zadlužujícím státem EU a které se zmítá v návalech rekordní inflace, pokračuje v trendu, jemuž dominuje snaha politiků kompenzovat občanům a možná i firmám akutní finanční problémy, a to i za cenu dramatického ohrožení ekonomické budoucnosti země.

Nejde jen o nynější desetiprocentní zvýšení platů úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím, jež vyjde na zhruba 5 miliard korun a potěší zhruba 365 tisíc zaměstnanců. Jde o součást mnohem většího balíku „navýšených výplat“ v situaci, kdy vláda pro příští rok přislíbila razantní zvýšení učitelských platů a kdy od ledna by měl o deset procent vzrůst platový základ policistů a hasičů. S tím, že o přidání dalším profesím se ještě vede bitva s odborářskými bossy. 

Je nezpochybnitelné, že většina skupin, jimž vláda nyní zvýšila plat, nepatří mezi vysokopříjmové. Tito zaměstnanci – stejně jako značná část obyvatel Česka – čelí poklesu životní úrovně. Zvýšení platů se tedy jeví jako objektivní nutnost: pro mnohé k prostému přežití v době, kdy meziroční inflace stoupá k 18 procentům a kdy ceny energií teprve „nabírají na rychlosti“.

Navzdory dále uvedeným negativům nelze jednoduše říci, že by ze strany Fialovy vlády šlo o chybné či destruktivní rozhodnutí, jež bude mít výhradně negativní efekty. Z velmi krátkodobého, okamžitého hlediska pomohou vyšší platy dotyčným příjemcům v akutních problémech. Lze si jen obtížně představit vládu, která by se ve vzniklé situaci a dva měsíce před komunálními volbami zachovala jinak, tedy odmítla by svým zaměstnancům zvýšit výplaty. Ostatně, parlamentní opozice i ta hlasitější část veřejnosti volají po velkorysejších kompenzacích, vyšších platech, masivnějších dotacích apod.

sinfin.digital