Osmdesátá léta nebyla jen o neonových nápisech, pochybných účesech a syntezátorovém popu. Byla to především poslední dekáda, kdy se auta stavěla jako mechanické manifesty svobody, než nás definitivně sešněrovala data, emise a korektnost. Pontiac Firebird z roku 1989 s pětilitrovým osmiválcem pod nekonečně dlouhou kapotou je přesně tímhle symbolem.
Nízká silueta, ikonické „mrkačky“ a zvuk, který vám připomene, že benzin býval levný a svět se zdál být v pořádku. Není to nejrychlejší stroj planety a jeho interiér je přehlídkou tehdejší plastové marnivosti, ale v tomhle autě nejde o vteřiny na okruhu. Jde o pocit.
V novém díle Auto Moto Borski se podíváme na legendu, která uzavírala jednu kapitolu amerického snu – nejen proto, že ji nesmrtelně proslavil David Hasselhoff.
