Samurajové patří mezi symboly Japonska. Mnoho lidí o nich má romantizovanou představu ovlivněnou filmy a literaturou, jací ale vlastně samurajové byli? „Jednalo se o staré japonské válečníky, kteří se vyvíjeli po více než tisíc let a od dvanáctého století dominovali Japonsku. Oni filmoví a literární samurajové, jak je známe, jsou spíše takovou představou toho, jak by i sami Japonci chtěli, aby samuraj vypadal,“ vysvětluje historik a japanolog Roman Kodet v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.
„Celý ten vývoj nicméně dospěl do podoby, kdy poslední šógunát padl částečně i proto, že fungoval dvě stě padesát let nepřetržitě v míru. Ze samurajů válečníků se stali většinou úředníci, přičemž někteří nedělali vůbec nic, jen pobírali důchod, žili si nad poměry a byli silně zadlužení. To vše vedlo ke konci šógunátu,“ vysvětluje Kodet.
Společnost za šogunátu podle Kodeta představovala přísně hierarchizovanou pyramidu. Úzkostlivé snahy toto uspořádání udržet za každou cenu přispěly k tomu, že ona příslovečná „doba samurajů“ skončila.
„Na pomyslném vrcholu pyramidy byl císař a pár rodů dvorské šlechty, ti ale neměli žádnou reálnou moc a jen posvěcovali roli šóguna, který byl fakticky v čele všeho. De facto se jednalo o vojenského diktátora, ostatně on i ten výklad jeho plného titulu je: ‚generalissimus, který poráží barbary‘, což myslím zní dosti výmluvně. Samurajové, kteří měli privilegium, že nemuseli platit daně a místo nich odváděli službu, v době šógunátu tvořili zhruba sedm procent populace, ale přesně to říci nedovedeme,“ popisuje japonskou společnost za šógunátu Kodet.
Podobně jako představa o samurajích samotných se i představa o jejich válečnickém kodexu cti poněkud rozchází s realitou. „Ono bušidó neboli cesta válečníka je vlastně dosti moderní pojem a spíše takový exportní artikl raného moderního Japonska používaný jako argument k tomu, že jde o zemi s bohatou historií. To ale neznamená, že samurajové kodexy cti a morálky neměli a neřídili se jimi, naopak,“ říká Kodet.
Jaký byl rozdíl mezi samurajem a róninem? Podle čeho bychom na ulicích tehdejšího Japonska samuraje identifikovali na první pohled? A jaká je pravda o rituální sebevraždě seppuku, nesprávně nazývané harakiri? Poslechněte si celou epizodu.
