KAPITOLA — Špičák

Koronavirová katastrofa se nekonala. České zdravotnictví je nejefektivnější, říká Špičák

Jan Palička

25. 06. 2020 • 08:00
Koronavirovou krizi Česko zvládlo velmi dobře, domnívá se přednosta hepatogastroenterologické kliniky IKEM profesor Julius Špičák. Úmrtnost podle něj v uplynulých měsících byla paradoxně nižší než v uplynulých dvaceti letech. „Musíme se ale snažit, aby ten několikaměsíční výpadek v operacích i diagnostice neměl fatální dopady,“ dodává Špičák.

„Jsem poměrně kritický i sebekritický člověk, ale domnívám se, že koronavirovou krizi jsme zvládli velmi dobře,“ říká profesor Špičák v pořadu Kapitola a dodává, že chápe pozornost, které se koronaviru dostávalo. „Ty záběry nejprve z Wu-chanu a pak z Itálie a Španělska se staly skutečným strašákem. Každá politická reprezentace se zalekla, protože to bylo něco, co nemohli připustit, a museli udělat něco, aby se tak nestalo. Mám pro to pochopení a to strašení z toho vlastně logicky vyplývá,“ uvažuje Špičák.

Z koronaviru se podle profesora stala jakási superdiagnóza, pro kterou se mnohdy zapomínalo na diagnózy ostatní. „Je to poněkud absurdní, jak denně sledujeme statistiky nakažených a zemřelých. Stejně bychom mohli třeba sledovat tyto statistiky pro karcinom prostaty, což se nedělo a neděje. Uměle jsme to vypíchli, ale chápu ten důvod,“ říká a upozorňuje, že několikaměsíční výpadek se může odrazit právě na diagnostice ostatních chorob: „Sledoval jsem to ve svém oboru, kde na sto koloskopií připadnou dejme tomu dva diagnostikové karcinomy. Pokud koloskopie poklesly o tisíce, tak si můžeme spočítat i počet nediaknostikovaných karcinomů.“

Špičák soudí, že podobné pozornosti, jaké se v médiích dostávalo koronaviru, by se mělo dostávat i například nádorovým nebo kardiovaskulárním onemocněním. „Je to součástí globálního informování o možnostech prevence. Jde o velmi důležitou věc, v některých oblastech je to relativně jednoduché, třeba u těch nádorů, které známe a jejichž prevence je rovněž poměrně jednoduchá. U kardiovaskulárních chorob, které souvisí s určitým způsobem života, to je komplikovanější,“ říká Špičák s tím, že mezi největší zdravotní neduhy Čechů patří obezita, kouření a alkohol.

Kritizovaný švédský způsob vypořádávání se s koronavirem Špičák neodsuzuje. „Důraz na princip osobní odpovědnosti je mi blízký, myšlení lidí je tam zkrátka jiné a jsou méně ochotni se podrobit akutnímu diktátu. Třeba slovenský model sdílené karantény v nějakém zařízení by tam určitě neprošel. Rozumím jejich přístupu, je pro mě akceptovatelný, jen my jsme zvolili jiný. Mám pocit, že ten virus se tam chová jinak a nevím proč,“ komentuje svůj postoj.

„Při všech výhradách musím české zdravotnictví považovat za snad nejefektivnější na světě. Za málo peněz umí poskytovat kvalitní a někdy až špičkovou muziku. Má to u nás tradici,“ hodnotí kvalitu tuzemského zdravotnictví Špičák a věří tomu, že ekonomický výpadek způsobený koronavirovou krizí nebude mít na úroveň našeho zdravotnictví vážné dopady. Druhá vlna koronaviru podle Špičáka vůbec nemusí přijít. Stejně tak je ale možné, že přijde jiný, ještě více smrtící virus. „Musíme se s tím naučit žít. Žijeme s jinými viry, budeme se muset naučit žít i s tímhle, ale jak to dopadne, je věštění z křišťálové koule,“ uzavírá.

Billboard-bottom-1