Zažíváme pandemii duševních chorob. Za rok propuknou u 27 procent obyvatel EU, říká Anders

Jan Palička

28. 09. 2020 • 07:00
Celý svět má momentálně plné ruce práce hlavně s pandemií koronavirovou, nicméně odborné psychiatrické kruhy již delší dobu varují před pandemií duševních onemocnění. To potvrzuje i přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze docent Martin Anders. „Kdybychom vzali přísná kritéria pro stanovení přítomnosti duševní choroby, ukazuje se, že v průběhu roku v EU onemocní 27 % populace takovou formou duševní choroby, která by byla diagnostikovatelná,“ vysvětluje Anders. Jak se na duševním zdraví podepisuje „doba koronavirová“ a jak v ní o svou psychickou pohodu pečovat? Jak poznat depresi, s níž by měl člověk vyhledat odbornou pomoc? Podívejte se na celý rozhovor.

Odborné články v psychiatrických magazínech již delší dobu varují před tím, že období od roku 2010 do současnosti je obdobím pandemie psychických onemocnění. Podle psychiatra Martina Anderse to platí hlavně v zemích, kde probíhají válečné konflikty a v rozvojových zemích, kde je obecně velmi nízká úroveň zdravotní péče. Jak Anders upozorňuje v rozhovoru s Janem Paličkou v nové epizodě pořadu Kapitola, nárůst počtu duševně nemocných se týká i Česka. „Bohužel nemám zatím jasná data, ale cítíme to klinicky. Čekám na analýzu Ústav zdravotnických informací a statistiky, kde jsem požádal o srovnání loňského roku a letoška, jak co do poskytnuté péče, tak do spotřeby psychoaktivních léčiv,“ popisuje Anders situaci s tím, že například ve Velké Británii i vinou pandemie koronaviru stoupl počet pacientů s depresemi na dvojnásobek.

Anders upozorňuje na skutečnost, že i za použití přísných diagnostických kritérií se ukazuje, že více než čtvrtina obyvatel EU ročně onemocní takovou formou duševní poruchy, která by byla diagnostikovatelná. „Samozřejmě to číslo zní hrozivě, ale je nutno dodat, že je to celé spektrum závažnosti. Může to být od těch velmi těžkých až po ty lehčí. Třeba fobie z pavouků tam spadne, ale to asi není nic, co by vás omezovalo v běžném životě,“ vysvětluje Anders. Dodává, že opravdu vážné duševní poruchy pak tvoří asi jedno až tři procenta. „Největší zátěž z toho všeho připadá na depresivní a úzkostné poruchy, které bohužel mají tendenci se spojovat,“ doplňuje Anders s tím, že ač v Česku výrazně roste spotřeba antidepresiv, stále nejsme ani na průměru zemí OECD.

Nejen samotná pandemie koronaviru, ale místy až příliš vyhrocené informování o ní mohou být podle Anderse významnými stresovými faktory, které v určitých případech mohou vést k propuknutí psychického onemocnění. Jedním z dopadů je podle Anderse i nárůst počtu pacientů, s nímž se psychiatři potýkají. „Kolegové z Národního ústavu duševního zdraví udělali srovnávací studii, která ukazuje, že v některých oblastech došlo k výraznému nárůstu, týká se to zejména depresivních a úzkostných poruch. Zvýšil se i počet lidí, kteří pomýšlí na sebevraždu,“ upozorňuje Anders. „Jedním z těch předpokladů pro zdraví psychické je dobré zdraví fyzické. Pečujte o své zdraví, choďte k praktickému lékaři a řešte své zdravotní problémy,“ uzavírá radou Anders. Dodává, že kromě péče o zdraví je vhodný i pravidelný pohyb, vyvážená strava a dodržování spánkového režimu.