I když je urban exploration neboli urbex poměrně moderní záležitostí, je možné, že jste ho podobně jako Pavel Vondráček v mládí nevědomky provozovali při průzkumu opuštěných míst i vy. Zaniklé a opuštěné objekty všeho druhu jezdí po Evropě objevovat i redaktor INFO.CZ Jan Palička, který přiznává, že tato kratochvíle je nejen technicky vzato nelegální, ale může být i nebezpečná. „I ten punc ilegality tomu dodává to, že člověk ví, že nejenže vnikl někam na cizí pozemek nebo do cizího domu, ale vlastně i vnikl do života těch lidí, kteří tam žili nebo pracovali. Místy to působí tak, že lidé si prostě odložili kávu, někam si odběhli a už se nevrátili. A to se stalo před třiceti i více lety,“ říká Palička.
Na internetu jste nejspíš narazili na fascinující fotografie opuštěných míst. Jejich autory jsou většinou nadšenci do urban exploration – urbexu. Fotografové, kteří se zaměřují právě na opuštěné stavby všeho druhu od domů přes nemocnice a hotely po poměrně bizarní místa jako bowlingové dráhy v bývalém větrném mlýnu. „Urbex má v zásadě dvě pravidla. Odnes jen fotografie, zanech jen stopy, tedy ponechávání míst v původním stavu, a neprozrazování lokací. To je hlavně kvůli vandalům a zlodějům,“ říká Palička v nové epizodě podcastu Maxim Pavla Vondráčka.
S rostoucí popularitou urbexu bohužel mnohá místa trpí a často je ničí i sami urbexeři. V zahraničí jsou obecně v lepším stavu než v Česku, podle Paličky i díky jiné mentalitě spočívající v tom, že lidé mnohdy vědí, že je daná nemovitost opuštěná, a tak je ani nenapadne do ní vstupovat a demolovat ji. „Člověk tam často vidí celý život původních obyvatel se vším všudy. Jsou tam zachované pokoje, kuchyň, koupelna, ve skříních visí oblečení, knihovny jsou plné knih, na zdech visí obrazy a fotky. Má to unikátní atmosféru, kde si jen můžete domýšlet, jaké osudy se tam odehrávaly,“ popisuje Palička.
Co Paličku během průzkumu opuštěných staveb nejvíce překvapilo? Na jaké místo by se chtěl nejvíce podívat? Poslechněte si celý podcast.
