Jaký je vlastně svět kolem nás? Když před sebou vidíte červené rajče na hnědém stole, je to skutečně realita? Odpověď je o poznání složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. „Značnou část toho, co považujeme za svět, si tvoříme svou myslí. Realita nevypadá tak, jak jí vnímáme, ale do jisté míry je uspořádána podobně, jako ten obraz,“ vysvětluje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. „O tom, jak by svět skutečně mohl vypadat nám říká moderní fyzika a kvantová mechanika. Naše smysly z reality vyříznou jen úzké spektrum toho, co vnímají. Realita je přitom bezpochyby mnohem složitější a bohatší,“ dodává.
Máte před
sebou stůl a na něm je rajče. Stůl je hnědý, rajče červené.
Ale je tomu skutečně tak? Přednosta kliniky psychiatrie a lékařské
psychologie a náměstek pro vědu Národního ústavu duševního
zdraví, profesor Jiří Horáček v nové epizodě podcastu Mozkovna
upozorňuje na to, že vše je o poznání složitější – většinu
toho, co považujeme za okolní svět si vytváříme v hlavě a
realita je mnohem pestřejší než ta její část, kterou vnímáme.
„Když někdo řekne, že rajče je červené, nevím, zda ta jeho
červená je stejná jako ta moje. Stejně tak ten stůl, když
řeknu, že je hnědý, dopouštím se chyby. Pochopitelně není
hnědý, hnědá barva totiž neexistuje, je to jen vlnová délka
fotonů dopadajících na sítnici, které mozek dobarví do prožitku
hnědé barvy,“ vysvětluje Horáček.
„Mohu se vás zeptat i jestli vidíte mě. Nevidíte. Respektive nevidíte mě, ale svůj obraz mě v sobě,“ dodává s úsměvem. V souladu s poznatky moderní fyziky a kvantové mechaniky pak podle Horáčka existujeme uprostřed oblaků pravděpodobnosti a interakcí s okolím si vytváříme hranice a svět, který si pak náš mozek dotváří do konkrétních tvarů, předmětů, obrazů a jsoucen.
Co je to vlastně
vědomí, jak se vyvíjí a jak funguje? Co je to epistomologická
chyba a co chyba predikční, kterých se naše vědomí dopouští?
Poslechněte si celý podcast.
