Dobrý neurochirurg musí mít sám dobrý mozek. Pořád je co objevovat, shodují se otec a syn Benešovi

Občas se povolání dědí v rodině z generaci na generaci. Příkladem jsou Vladimír Beneš mladší a Vladimír Beneš nejmladší, kteří stejně jako patriarcha rodu Vladimír Beneš zasvětili svůj život neurochirurgii. „Když začínal můj táta po druhé světové válce, hodnotilo se to, zda pacient opustil nemocnici naživu, to byl dobrý výsledek. Nám už začalo jít i o kvalitu života, aby se vrátil pacient domů soběstačný,“ říká Beneš ml. „Já už jsem z generace, kdy se to posunulo ještě dál a snažíme se o to, aby se pacient dostal do stavu, v jakém byl předtím. Jak říká otec, udělat z univerzitního profesora zahradníka není dobrý výsledek,“ doplňuje Vladimír Beneš nejmladší. Oba se přitom shodují, že neurochirurgie ještě nenarazila na své limity, pořád je co objevovat.

Jsou rodiny, v nichž se dědí jméno, jsou rodiny, kde po generace jejich členové zastávají stejné povolání a jsou i rodiny, kde se sejde obojí. A to je přesně případ rodiny Benešových. Jak dědeček Vladimír Beneš, tak otec Vladimír Beneš mladší a vnuk Vladimír Beneš nejmladší patří k českým špičkám v oboru neurochirurgie. Poslední dva jmenovaní se stali hosty Anny Beránkové v podcastu Mozkovna.

„Dobrý neurochirurg musí mít sám dobrý mozek. O tom to je, ne o nějakých zlatých ručičkách. Je třeba vše rozmyslet, vymyslet a naplánovat,“ říká profesor Vladimír Beneš mladší, přednosta Ústavu klinických neurooborů ÚVN v Praze. Důležité podle něj je i to, že náročná práce musí toho, kdo ji vykonává, v prvé řadě bavit a musí mu dělat radost. „Mně můj bývalý šéf vždy říkal, že není malých operací. I z té banální si můžete a měli byste si udělat záležitost, z níž máte radost. Když to neuděláte, nemusí to dopadnout dobře,“ dodává docent Vladimír Beneš nejmladší, přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých 2. LFUK a FN Motol.

Mozek je nejkomplexnější systém v celém vesmíru. Blížíme se čtení myšlenek, říká Komárek

„Celý náš obor je víceméně preventivní. Když už se jednou něco z funkcí nervového systému ztratí, tak my už to vrátit nedokážeme. Půlka naší velké operativy je o tom, že nějaké takové ztrátě chceme předejít,“ vysvětluje Beneš ml. Rozhodnutí, zda operovat, či neoperovat je pak dle jeho syna často klíčová otázka, ale jak už to v medicíně bývá, vše záleží hlavně na individuálních okolnostech a konkrétní diagnóze konkrétního pacienta. „Někde ta otázka vůbec není takto ložena a operovat se prostě musí. Ale jsou diagnózy, kde je lepší vše probrat s pacientem, zvážit, zda rizika nepřeváží možné benefity, a někdy je opravdu lepší věc v uvozovkách nechat být a jen sledovat vývoj,“ dodává Beneš nejml. 

Kam se podle nich neurochirurgie bude do budoucna ubírat? Přinesla větší revoluci do neurochirurgie počítačová tomografie, nebo magnetická rezonance? Které neurochirurgické metody se dnes již nepoužívají a proč? A jaký přínos pro celosvětovou neurochirurgii má český režisér Miloš Forman? Poslechněte si celý podcast.

SDÍLET
sinfin.digital