Mgr. et Mgr. Jan Pohunek, Ph.D. je český etnolog a specialista na etnografii trampingu, který působí v pražském Národním muzeu. V našem seriálu Trampské války vypráví, jaké vlivy zformovaly hnutí, respektive styl života, který se dnes nazývá tramping.
„Hnutí se rodilo postupně, vlastně již před první světovou válkou. Samotný název tramping se ale ujal až na začátku dvacátých let,“ říká Jan Pohunek a perfektně vysvětlí, jaký vliv na podobu trampingu měl americký skauting, němečtí wandervogelové, knihy Jacka Londona nebo Karla Maye.
Dozvíte se, že podobná hnutí byla nejen v mnoha zemích Evropy, ale že i v africkém Kongu se v padesátých letech 20. století vytvořila subkultura Bills, jejíž členové se inspirovali v amerických westernech, v postavě Buffalo Billa a v oblečení amerických kovbojů.
Jan Pohunek toho o trampingu ví velmi mnoho. Například proč trampové přejali námořnický pozdrav „ahoj“, jak se ujal tramping na Slovensku, proč v oblastech obývaných českými Němci tramping moc nerozkvetl, připomene výrazné osobnosti, které trampovaly, jako byl Jan Zajíc, následovník Jana Palacha, nebo Emerich Rath, všestranný sportovec a jeden z prvních lyžařů v českých zemích.
Dozvíte se také, proč kluci z klubu Rychlé šípy nebyli trampové, proč jejich autor Jaroslav Foglar měl k anarchizujícímu trampingu rezervovaný vztah, co je starší, zda tele, nebo usárna, kdo to byl Kubát a proč propadal morální panice, a jaký vliv měl Emil Hácha na zrušení protitrampské vyhlášky.
Jan Pohunek je ve svém vyprávění fascinujícím způsobem soustředěný, takže hodina podcastu se vám bude zdát velmi krátká. Vysvětlí, proč dnešní protitrampské tažení není autentický spor procházející napříč společností, ale spíše umělá kampaň tlačená několika jedinci s přístupem do médií.
Útoky na trampy se objevují již od samého počátku a nepředstavují podle Jana Pohunka nic výjimečného. „Vrchol trampingu byl na konci šedesátých let a vrchol perzekuce nejen trampů přišel vzápětí, kdy na jeho potlačování spolupracovala StB a SNB. Akce Lilie se zaměřila na skauty, další akce Kapela byla směřována proti undergroundové hudební scéně a jako poslední z trojice útoků na neformální hnutí přišla akce Hurikán, jejímž vrcholem byla proslulá Velká dynamitová show v zimě 1978. Tramping ale přežil, dokonce i velký útlum v devadesátých letech, a přestože se jedná o minoritní hnutí, určitě není na vyhynutí,“ říká etnolog Jan Pohunek.
Vysvětluje také, co znamená trampský étos, proč trampové místa tábořišť veřejně neprozrazují a proč je oheň společenský fenomén, který nelze zcela nahradit plynovým vařičem.
„Z pohledu etnologa je tramping součástí českého kulturního dědictví. Zkušenost s ním měly nižší statisíce Čechů. Patří do české krajiny a zakazovat táboření jen kvůli tomu, že někdo v trampském srubu použil montážní pěnu, je stejné jako zakazovat masopust kvůli tomu, že se tam někdo popere,“ říká Jan Pohunek, který se domnívá, že situaci na Kokořínsku rozhodně nepovažuje za systémové selhání přírody.
Na závěr podcastu Jan Pohunek rozvine myšlenku, která nesouvisí přímo s trampingem, ale má spojitost s pobytem v lese a v horách. Existuje totiž teorie, podle níž se spisovatel J. R. R. Tolkien při vytváření postavy Gandalfa ze ságy Pán Prstenů inspiroval podobou Krakonoše. Jak to vlastně s inspirací bylo, se dozvíte na samém konci rozhovoru.
