Rozdávání pokut není smyslem ochrany přírody, říká Václav Sojka

Pavel Vondráček

Václav Sojka, profesionální strážce přírody z Národního parku České Švýcarsko v druhém díle rozhovoru v seriálu Trampské války znovu pozitivně překvapuje – svou moudrostí, schopností nadhledu a tolerance vůči lidem, kteří se ohleduplně pohybují v přírodě.

V pokračování podcastu (první díl najdete zde) vysvětluje, proč byly v parku zrušeny trampské osady, ale proč to neznamená konec trampingu v Českém Švýcarsku. Stejně tak proč trampské kempy na Kokořínsku jsou podle něho problém (sice nikoliv zásadní, ale velký), proč důrazně nesouhlasí s aplikací zveřejňující místa trampských tábořišť nebo jaký je rozdíl v ochraně přírody v sousedním Sasku a v Česku.

Václav Sojka váží každé slovo, ve virtuálním konfliktu mezi trampy a jejich odpůrci nestraní ani jednomu táboru, protože ze své praxe dobře ví, že na každé straně jsou jak slušní lidé, tak i velcí pitomci. Chápe mnohé argumenty odpůrců trampingu a priori je nezavrhuje. Na konkrétních příkladech (např. hnízdění čápa černého) ukazuje, že i lidé s dobrým vztahem k přírodě ji mohou ničit a ubližovat jí.

Vztah Václava Sojky k přírodě je velice niterný – emoční, a zároveň racionální, dokáže přesně popisovat překvapivé vztahy, které vznikají mezi člověkem a přírodou, kterou navštěvuje, a také vysvětlit proměnu ochrany přírody v minulosti. „Chovejte se v přírodě tak, aby vás nebylo vidět a slyšet. Potom vás ani ochránci přírody nenajdou,“ popisuje ideální způsob pohybu v přírodě Václav Sojka.

V podcastu se také dozvíte, jak v Sasku reagovali na „český“ požár v národním parku, proč ochrana přírody skutečně není o pokutách, ale jak je složité je vlastně udělovat a proč by on sám je rozdal těm, kteří sprejují skály a stromy žlutým znamením jinanu dvoulaločného. A také proč by si člověk měl přírodu v co největší míře prozkoumávat sám a nevyužívat k tomu nástroje a aplikace, které mu v objevování krásného často zbytečně pomáhají.

sinfin.digital