Audioverze
„Kleťák? Čo je to za povolanie? Nie je to nejaká hlúposť?“ ptal se mě náš slovenský zvukař Sebastián. Ráno mi poslal SMS s otázkou, jaký text má dát pod jméno Marka Kerlese, našeho hosta v podcastu ZCESTY.
Marek Kerles je sice celoživotní novinář a je kmenovým redaktorem našeho webu, ale také je Kleťákem, a to Kleťákem ortodoxním, protože na svou milovanou horu Kleť, tyčící se do nebetyčné výšky 1087 metrů, nikdy nevyjel prastarou jednosedačkovou lanovkou.
Posedlost, která se musí vyšlápnout
Kleťáci jsou krásní lidé a to nikoliv kvůli tomu, že Kleť se jmenuje německy Schöninger, což by se dalo volně přeložit jako Krasavec, ale protože neustálé vycházení do kopce a scházení z této nejvyšší hory Blanského lesa, která leží 6 kilometrů od Českého Krumlova a 18 kilometrů od Českých Budějovic, kultivuje lidského ducha.
Mnohonásobný výstup na Kleť je fyzickou obdobou tiché zenové modlitby nebo také fyzickým opiem, bez něhož Kleťáci nemohou existovat. Například kolega Marek Kerles vystoupí na Kleť v průměru čtyřicetkrát za rok a činí tak již více než třicet let.
„Člověk se při cestě nahoru a dolu usebere, vyčistí si mozek, pohovoří moudře s přáteli nebo sám se sebou, případně důstojně mlčí, nahoře v hospodě se odmění pivem Samson a následně sestupuje dolů – bez ohledu na to, zda je výhled do kraje nebo do mlhy,“ říká v podcastu ZCESTY Kleťák Marek Kerles.
Kleťáků jsou stovky. Ti nejváženější vykonávají pouť na bájnou horu každý den. „Tento závazek není vůbec omezující, pokud ovšem máte doma rodinu, která se smíří s tím, že na dovolenou se jede kamkoliv v dojezdové vzdálenosti od Kletě,“ vysvětluje drobné omezení Marek, jehož otec Jaroslav Kerles, proslulý karikaturista, inspiraci pro své kresby, vycházející především v legendárním časopise Dikobraz, získával při pěších túrách nejen na Kleť.
Pravověrný Kleťák pro zdolání vrcholu nikdy nepoužije služby lanovky Krasetín – Kleť, která je dlouhá 1792 metrů a překonává převýšení 383 metrů. A to nikoliv proto, že lanovka je jednosedačková a velmi pomalá, ale protože se to, až na výjimečné situace (úraz atd.), prostě nedělá. Pouze při pěším výšlapu můžete poznat jemné proměny, kterými tato krásná hora během dne, týdne, měsíce, roků a věčnosti prochází.
„Je nesmysl na Kleť vystoupit jen jednou. To je stejné, jako kdyby měl člověk sex jen jednou za život. Je třeba vrcholit ideálně každý den, a to až do vysokého věku, jenom tak zůstane Kleťák ve formě,“ tvrdí Marek Kerles.
Manuál pravověrného Kleťáka
V podcastu Marek Kerles vypráví:
- Čím ho Kleť fascinuje.
- Čím se liší od Ještědu, na němž se praktikuje severočeská obdoba kleťáctví.
- Co je na vrcholu k vidění, k pití a ke snězení.
- Co mohl z rozhledny vidět Adolf Hitler, který Kleť znectil svou návštěvou.
- Jak je to s genderovou rovností mezi Kleťáky.
- Jakou hospodu v okolí navštívit.
- Co si představit pod akcemi Himálajský tygr a Himálajský medvěd.
- Kdo je Venca Bauer.
- Zda jsou na hoře menhiry.
- Co je to Kleťácká unie.
- Která cesta na vrchol je ta pravá.
- Kdo je vlastníkem vrcholu Kletě dnes.
- A proč vlastně nechal kníže Schwarzenberg na Kleti postavit rozhlednu, nejstarší v českých zemích.
Podcast poslouchejte ideálně ve sluchátkách při výstupu na Kleť. Budete při tom mít téměř 11% šanci, že tam potkáte i Kleťáka Marka Kerlese.
