Mezi minoritními akcionáři ČEZu a vládou Petra Fialy to v posledních měsících pořádně vře. Takzvaní minoritáři totiž tvrdí, že si kabinet na jejich úkor vytahuje miliardy z polostátní energetické společnosti ČEZ a chtějí se bránit u soudu. Vláda oponuje, že nedělá nic nestandardního. Hlavní komentátorka vydavatelství CNC Lenka Zlámalová vysvětluje, co přesně se menšinovým akcionářům nelíbí a kdo má v celém sporu blíže k pravdě.
Peníze jsou většinou až na prvním místě – a právě peníze jsou i v centru sporu mezi menšinovými akcionáři ČEZu a státem. Řeč je hlavně o takzvané dani z neočekávaných zisků – windfall tax (WFT), jež má platit až do roku 2025 a díky níž stát minulý rok kompenzoval lidem a firmám vysoké ceny elektřiny. Ovšem zatímco loni se na smysluplnosti této daně shodla velká část naší společnosti, nyní poté, co ceny elektřiny výrazně klesly, je tomu jinak.
„Daň byla koncipovaná tak, že mimořádnými daněmi zaplatíme mimořádné výdaje. Jenže to se letos platit rozhodně nebude a neexistuje jediný důvod, aby tato daň pro letošní rok zůstávala v platnosti,“ říká Lenka Zlámalová.
Minoritáři jsou však podle Zlámalové naštvaní i z dalších důvodů. I když totiž byla daň koncipovaná na více sektorů ekonomiky, kromě energetiky také na banky či těžaře, 80 procent inkasa WFT loni zaplatila jediná firma – ČEZ.
Kdo jsou akcionáři ČEZu – jde skutečně především o „bohaté podnikatele se stamilionovými zisky“, jak tvrdí premiér Fiala? Proč bylo vytvoření daně WFT od základu špatně? A jak celá věc dopadne na pražskou burzu?
Poslechněte si celý nejnovější díl podcastu Zlámalová vysvětluje.
