Místopředseda Ústavního soudu Fenyk: Státní zástupci by měli mít odvahu přiznat si, že udělali chybu

„Já bych zrušil všechny vrchní stupně, tedy jak vrchní soudy, tak vrchní státní zastupitelství. Vím, že je špatně to takhle natvrdo říci, ale je to tak. Základ by měly tvořit okresy, odvolacím orgánem by pak měly být kraje. Kraje by prvoinstančně řešily nejzávažnější trestnou činnost a pak s tím rovnou na Nejvyšší soud,“ říká místopředseda Ústavního soudu (ÚS), profesor Jaroslav Fenyk v rozhovoru pro Českou justici.

V první půli rozhovoru jsme řešili mimo jiné místní příslušnost soudů například kvůli povolování odposlechů a sledování. S tím logicky souvisí otázka ohledně smysluplnosti tzv. speciálů při vrchních státních zastupitelstvích. Nejste jejich otcem?

Kdysi jsme s tehdejší nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou a ministrem spravedlnosti Otakarem Motejlem řešili problém, co se závažnou hospodářskou finanční kriminalitou. Asi nikdo nebude popírat, že devadesátá léta, pokud jde o tento druh kriminality, nebyla v pořádku a něco se s tím muselo udělat. Tehdy přišla vláda s akcí „Čisté ruce“ a ministr spravedlnosti Motejl, to bylo ještě před účinností novely zákona o státním zastupitelství, kdy ministr vykonával dohled nad Nejvyšším státním zastupitelstvím, chodil na tzv. Baštovu komisi, která se zabývala tím, proč se některé hospodářské kauzy vlečou tak dlouho. Což jsem vnímal velmi bolestivě. Říkal jsem: ‚Tam se soustřeďují nějaké spisy, my o tom vůbec nic nevíme, cosi tam vyhodnocují‘. A i doktor Motejl z toho byl nešťastný. Tak jsem Marii Benešovou oslovil, že s tím někdo něco udělat musí. A že bychom měli vytvořit právně normálně fungující specializovaný útvar či útvary. Tehdy se hovořilo o jednom útvaru, speciálním odboru, nebo speciální státním zastupitelství. Neměli jsme úplně přesnou představu, co by to mělo být. Mělo jít o útvar, který by vykonával dozor, plus specializovaní policisté.

První část rozhovoru na stránkách České justice >>>

Tím by se vyřešil ten poměrně mimo zákonný postup, kterým se tehdy snažila vláda řešit prodlevy v řízeních a jiné věci. A to se nám jevilo jako nevhodné, neúčinné, ale hlavně neuchopitelné. Aby nás pak vláda tlačila k tomu, že něco máme, nebo nemáme, tohle máme řešit přednostně, to by nebylo příliš v pořádku. Trochu to trvalo, než se to vyřešilo, takové věci chtějí svůj čas. Marie Benešová tehdy oslovila Miloše Zemana coby premiéra a on s myšlenkou specializace na státním zastupitelství souhlasil. Jak jsem slyšel, nebylo to vůbec příjemné jednání, ale nakonec na Marii Benešovou dal. A rozhodlo se, že se ten systém tedy vytvoří. Hledala se proto cesta a ideální se nejprve zdál jeden speciální útvar státního zastupitelství. Měli jsme tu kolegy z Finska a Švédska, oni tam mají speciální státní zastupitelství právě na tuto formu trestné činnosti. Závažnou hospodářskou a finanční kriminalitu.

A ti nám tu odprezentovali, jak to u nich krásně funguje, jak jsou samostatní. Ale my jsme pak zjistili, že to sice jsou samostatné útvary, ale že podléhají kontrole generálnímu prokurátorovi, resp. Nejvyššímu státnímu zástupci. Severské země, to je něco mezi německým, francouzským a britským modelem žaloby. Generální prokurátor, přestože vykonává dohled nad těmito vně stojícími útvary, podle mého názoru není schopen přímo kontrolovat, co dělají a oni mu zase nechtějí úplně všechno sdělit. Takže ty komunikační kanály mezi oddělenými systémy jsou velmi problematické a vzájemné vztahy nešťastně konfliktní. Tak jsem si řekl, takhle bychom to dopracovat nechtěli, to není dobře. Samostatný speciál, to by byl stát ve státě, a vlastně nebudeme z hlediska dohledu schopni ničeho dosáhnout, ale za výsledek přitom budeme zodpovídat.

Takže co s tím?

Položili jsme si přesně tuto otázku. Jeden útvar pro dvě vrchní státní zastupitelství udělat nemůžeme, to by nešlo systematicky. Tehdy si Otakar Motejl pozval profesora Šámala a mě, a společně jsme vytvořili původní úpravu v jednacím řádu státního zastupitelství. Podle ní pak vznikly odbory na vrchních státních zastupitelstvích se specializací, podřízené Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Státní zástupci z těchto odborů pak jezdili na školení, na různé vzdělávací akce, například do Bruselu, pokud šlo o rozpočtové prostředky unie. Všichni museli mít bankovní specializaci, absolvovat ekonomickou školu. Měli jsme na to i prostředky a narýsovali jsme specializovaný útvar, který byl sice při vrchních státních zastupitelstvích, byl jejich součástí, ale měl nad věcmi přímý dozor a byl pod přímým dohledem NSZ

A byl mezi státními zástupci tehdy zájem?

No právě že se personální obsazení ukázalo jako problém. Ono se do toho nikomu moc nechtělo. My jsme si tehdy říkali, že vytvoříme šanci pro takové ty mladé dravé žalobce, kteří mají znalosti i třeba z oborů, které žalobci většinou nemilují, z ekonomické kriminality, účetnictví, že jim poskytneme vzdělání, umožníme jim stáže v zahraničí, že o to bude zájem, a to byl trochu omyl. Trvalo nám tři, čtyři roky, než jsme odbory obsadili. Jak to pak pokračovalo dál, nevím, to už jsem byl pryč. Ale za mě to byly poměrně dobře a profesionálně fungující útvary.

Tehdy se řešila primárně poptávka, která vycházela z Baštovy komise? Anebo jste absenci těchto útvarů pociťovali i v praxi?

Inspirovali jsme se v zahraničí. Všechny státy mají nějaké speciální útvary, například polská prokuratura má tzv. Národní útvar pro organizovaný zločin. A mají je různě postavené. Ty samostatné se nám prostě nezdály vhodné. V některých státech mají jinou specifikaci, ale zkuste mi udělat definici, co to je organizovaný zločin. To je problém. Ostatně, my jsme hledali řešení pro náš problém, pro závažnou hospodářskou a finanční kriminalitu.

Organizovaný zločin je dnes podle státních zástupců v podstatě každý druhý trestný čin.

Počkejte, nežertujte. Takže jsme si řekli, že odbory zřídíme, zkusíme, jak to bude fungovat. Ale po našem. Tak, aby to bylo co nejméně kostrbaté. Já si myslím, že se to docela povedlo. Je ale otázkou, kdo dnes na těch odborech působí. To já vůbec nevím.

Takže myšlenka protikorupčních speciálů je podle vás dnes v podstatě mrtvá?

Dnes už to můžu říct. Udělat jeden speciální útvar, stojící mimo soustavu, považuji za slepou kolej. Vždy to bude vyvolávat potíže z hlediska toho, kdo za jeho činnost odpovídá, problematické budou zvláště informační toky. Asi bych to nedoporučoval.

Současná demokracie a státy se vyčerpaly, vraťme se k ostrakismu a tribunátu, vyzývá Havlíček

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital