Bradáčová dokončila změny, šéfem pražské centrály se stala její „šedá eminence“

Lenka Bradáčová, která se prvního dubna letošního roku ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně, dokončila změny ve struktuře svého nového úřadu. Formálně vznikly dva nové odbory, které představují více než třetinu všech státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). 

Anebo možná dokonce více: některé státní zástupce, kteří dnes pro Bradáčovou pracují, si totiž „vypůjčila“ na stáže – nejsou tak jako státní zástupci NSZ oficiálně vedeni. A oproti minulosti se stáže neoznamují ani ostatním jejich kolegům.

Změny, které Bradáčová provedla, tak odpovídají jejímu veřejně deklarovanému záměru, kterým je posílit analytickou činnost NSZ.

Zcela novým odborem NSZ je tak tzv. MANA – odbor metodiky, analytiky a netrestní agendy. Ten vznikl rozšířením původního odboru veřejné žaloby v netrestních věcech primárně o agendu, která tomuto odboru umožňuje v podstatě usměrňování a řízení celé soustavy.

Jde o přípravu vnitřní legislativy, metodickou činnost a také o jednu mimořádnou kompetenci – tento odbor bude moci vstupovat do vybraných případů napříč soustavou v různém stadiu řízení skrze poskytování „právní podpory ve zvláště skutkových nebo právně složitých věcech“.

Právě tato část odboru MANA představuje v podstatě onu pražskou pobočku NSZ, kterou Lenka Bradáčovou oficiálně označuje za „detašované pracoviště“.

Do jejího čela jmenovala Pavla Málka, který pod ní na Vrchním státním zastupitelství v Praze (VSZ) již podobný odbor vedl. Bývalý policista Málek má napříč soustavou, a to i u stoupenců Bradáčové, pověst její „šedé eminence“.

Nejedná se ovšem jen o prostého vykonavatele její vůle, jak bývá v jejím okolí zvykem, ale je jedním z mála, který má mít na Bradáčovou také vliv. „Spojuje je nezlomné přesvědčení o vlastní dokonalosti a neomylnosti,“ popisuje jeden ze státních zástupců, který oba dobře zná, avšak proto si nepřeje zveřejnit své jméno. 

Bradáčová dokonce Málkovi – jako jednomu z mála – nejen umožňuje kontakty mezi politiky, ale dokonce ho k takové činnosti i aktivně využívá. Za tuto důvěru jí Málek oplácí mimořádnou loajalitou: nikdy neprojevil žádnou ambici na vedoucí funkci v rámci soustavy a také v minulosti plnil některé speciální úkoly. 

Na veřejnost pronikly dva: spor o „Rathovu matraci“ či snaha o uplatnění odposlechů z trestního řízení v jiné věci jako důkaz o podjatosti soudce v insolvenčním řízení.

Nedávno Málek vzbudil pozornost i svojí občanskou aktivitou, kdy aktivně vystupuje a jedná i ve svém zájmu proti některým veřejně prospěšným dopravním záměrům a stavbám.

I druhý muž pražské centrály – Málkův zástupce Lukáš Pauldura – je na NSZ pouze „zapůjčeným“ stážistou z Vrchního státního zastupitelství (VZS) v Praze. Dříve působil jako liberecký okresní státní zástupce a také jako asistent soudce.

Z VSZ v Praze pak do MANA přišli i další dva státní zástupci – Vladimír Plecitý a Ondřej Haberle. Ti ovšem už v oficiálním přehledu nefigurují. Ondřej Haberle se Málkovým podřízeným na VSZ stal před sedmi lety. Dříve působil jako asistent soudkyně Nejvyššího správního soudu a později soudce Městského soudu v Praze.

Z Městského státního zastupitelství v Praze si Málek „vypůjčil“ Jakuba Siváka. Talent roku 2022 v anketě Právník roku přednáší na Právnické fakultě v Praze a je také autorem několika odborných článků a právnických publikací.

Vedle odboru MANA však na NSZ funguje také staronový legislativní odbor, který měl dříve právě analytiku na starosti. Nyní se tento odbor jmenuje „legislativní a interpretační“. I jeho oficiálně zveřejněná náplň činnosti se tak v mnoha oblastech kryje s činností MANA.

Na to upozorňuje například bývalá nejvyšší státní zástupkyně a dnes poslankyně Renáta Vesecká, která již před volbami kritizovala vznik pražského „detašovaného pracoviště“ NSZ. Jakkoliv Vesecká souhlasí s tím, že pro NSZ je analytická a metodická činnost zásadní, není jí jasný důvod pro vytvoření dvou velkých odborů; navíc za situace, kdy se neměnila právní úprava. 

„Považuji to za zbytečné a spíše možná sloužící k tabulkovému navyšování a zdůvodňování budování jakéhosi ‚detašovaného pracoviště‘ či k vytváření vyšší platové náročnosti NSZ,“ uvedla pro Info.cz Vesecká. Pravděpodobně budoucí šéfka Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny také nerozumí tomu, co se v náplni odboru MANA skrývá pod zmíněnou kompetencí „podpora organizačních útvarů ve zvláště skutkových nebo právně složitých věcech“.

Podle dalších oslovených – bývalých či stávajících – státních zástupců, kteří si ovšem v obavách z reakce na jejich kritiku ze strany NSZ nepřáli zveřejnit svá jména, může nová struktura NSZ dokonce posilovat osobní moc nejvyššího státního zástupce: podle nich se tím fakticky buduje stínová struktura, kterou se vyprazdňuje náplň činnosti některých odborů, fungujících podle zákona o státním zastupitelství.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.