Zestátnění ČEZ startuje v červnu. Ve hře jsou stovky miliard pro akcionáře

Zestátnění dosud polostátní energetické firmy ČEZ má odstartovat už letos v červnu na valné hromadě. Na konferenci Hospodářské komory Úspěšné Česko to včera oznámil premiér Andrej Babiš. Žádné další detaily vláda zveřejňovat nebude, protože ČEZ je veřejně obchodovaná firma a jakákoli informace má – zvlášť v době, kdy se čeká na cenu i způsob výkupu – zásadní vliv na trh.

Zásadní otázky jsou dvě: jak a za kolik. Babišova vláda má v programu, že chce zestátnit pouze výrobu ČEZ, nikoli obchod a distribuci, které jsou dnes nedílnou součástí firmy. Ty chce naopak privatizovat. Dává to logiku. Strategická je pouze výroba. Přenos je už dnes ve stoprocentně státní firmě ČEPS a distribuce i obchod s energiemi představují konkurenční odvětví, která není důvod držet ve státních rukou.

Otázkou teď je, jak se do stavu, kdy bude výroba plně státní a obchod s distribucí naopak plně soukromé, dostat. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) už dříve řekl webu Novinky.cz, že nákup provede sám ČEZ. „Teď nebudeme ukazovat, jakou přesnou cestu zvolíme, protože jde o cenotvornou informaci. Říkáme, že chceme ČEZ ovládnout, akcie si vykoupí samotný ČEZ ze svých zdrojů,“ uvedl.

Dodal, že formulace o výrobě neznamená nutně oddělení: „Jsou dva modely. Buď získat ČEZ a ponechat si ho celý, nebo firmu získat jako celek a v určitém čase by tato či příští vláda mohla distribuci vrátit zpět na burzu. To by neohrozilo energetickou bezpečnost a zároveň by to mohlo přinést významné finanční zdroje.“ Zároveň připustil, že prodej částí ČEZ není nezbytný.

Z Havlíčkových náznaků se zdá, že v první fázi ČEZ vykoupí své vlastní akcie. Otázkou zůstává jak a za jakou cenu. Jednou z možností je stáhnout akcie z obchodování na pražské burze. V takovém případě by institucionální investoři – například velké investiční skupiny a penzijní fondy – museli své podíly okamžitě prodat, protože podle regulací mohou držet jen veřejně obchodované akcie.

Druhou možností je vykupovat akcie přímo na burze. Výkup vyvolává velká očekávání menšinových akcionářů, za něž ve veřejném prostoru vystupuje především Michal Šnobr. Minoritní akcionáři na výkup dlouhodobě tlačí a Šnobr upozorňuje, že koordinovaná skupina investorů – včetně finančníka Pavla Tykače – drží dohromady přes deset procent a bude mít zásadní vliv na stanovení výkupní ceny.

„Po čtyřech letech na ministerstvu financí, čtyřech letech premiérství Andreje Babiše a čtyřech letech v opozici premiér konečně pochopil situaci kolem ČEZ. Stálo to roky bloudění kolem JETE (jaderná elektrárna Temelín) a následně JEDU (jaderná elektrárna Dukovany), opoziční váhání i snahy o nevýhodné kroky. Teď přichází změna, která může otevřít cestu domácí energetice,“ napsal včera Šnobr na síti X po oznámení začátku zestátnění.

Klíčová bude cena. Skupina minoritních akcionářů, za niž veřejně mluví Michal Šnobr, sebevědomě uvádí, že drží více než deset procent a bude ji moci výrazně ovlivnit.

Stát musí ke stávajícím zhruba 70 procentům získat alespoň dalších 20 procent, které mu investoři musí dobrovolně prodat. K tomu je bude nutné motivovat cenou – donutit je nelze. Výkup investoři vnímají jako pozitivní zprávu. Včera ráno se akcie ČEZ obchodovala za 1187 korun, po oznámení zestátnění vystoupala až na 1215 korun, kde také odpoledne uzavřela obchodování.

Investoři nyní vyčkávají, s jakou nabídkou stát přijde a jak konkrétně bude restrukturalizace a rozdělení na státní a soukromou část vypadat. Podle Karla Havlíčka by se akcionáři vykupovali z vlastních zdrojů ČEZ. Při současných cenách na pražské burze dosahuje tržní kapitalizace firmy zhruba 654 miliard korun. To znamená, že za 30 procent by stát zaplatil přibližně 189 miliard korun.

Stát ale musí akcie od soukromých akcionářů vykoupit a přesvědčit je k prodeji tak, aby se dostal alespoň na 90 procent. Teprve pak může zbývající akcionáře takzvaně vytěsnit, tedy donutit k prodeji. Dobrovolný prodej se obvykle motivuje prémií nad tržní cenu. Francie při zestátnění EDF nabídla 12 eur za akcii, což bylo zhruba o 53 procent více než cena před oznámením. Prvním krokem přitom často bývá právě stažení akcií z burzy.

Pokud by vláda nabídla podobnou „francouzskou“ prémii, vykupovala by při páteční ceně akcii přibližně za 1859 korun. ČEZ má nyní kolem 160 tisíc soukromých akcionářů. Pokud by se s takovou prémií vykoupilo jen 20 z 30 procent akcií držených soukromými investory, vyšlo by to zhruba na 198 miliard korun.

Ti, kteří by neprodali a byli následně vytěsněni podle zákona o obchodních korporacích, by dostali takzvanou spravedlivou cenu. U veřejně obchodovaných firem, jako je ČEZ, se za ni považuje průměrná tržní cena za určité období – zpravidla několik měsíců – nebo nejvyšší cena dosažená v posledním roce.

Karel Havlíček si dává pozor, aby nešel do detailů, protože by to mohlo výrazně ovlivnit cenu akcií na burze.

Samotné vykoupení ČEZ však nemusí být jednoduché. Investor Michal Šnobr, který dlouhodobě vystupuje jako hlavní hlas minoritních akcionářů, vládu varuje, že bude nutné nabídnout atraktivní cenu. „Co když už se mezi minoritáři vytvořil podíl přes 10 procent? Bez něj by nebylo možné získat více než 90 procent. Celá situace tak může být mnohem pragmatičtější, než si mnozí myslí,“ uvedl už v březnu na síti X.

Aktuálně zveřejněné výsledky ČEZ za loňský rok zároveň ukazují, kolik stát z firmy získal na dani z mimořádných zisků. Přestože energetická krize už odezněla, windfall tax skončila teprve v roce 2025. Právě tato daň vysvětluje výrazný rozdíl mezi ziskem před zdaněním a čistým ziskem. Před zdaněním činil zisk 66,894 miliardy korun, po zaplacení daní zůstalo 27,398 miliardy korun. Celkové zdanění tak dosáhlo 64 procent, což je více než trojnásobek běžné sazby daně z příjmu právnických osob, která v Česku činí 21 procent.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.