Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Pohybovali bychom se na hranici cenzury.“ Čeští politici k regulaci Facebooku nevidí důvod

„Pohybovali bychom se na hranici cenzury.“ Čeští politici k regulaci Facebooku nevidí důvod

České politiky regulace sociálních sítí příliš nepálí. A to kauzám z poslední doby navzdory: počínaje třeba ovlivněním voleb v USA na Facebooku a konče twitterovým seznamem cenzurovaných webů. Jak zjistilo INFO.CZ, z devíti stran, které mají v Poslanecké sněmovně své zástupce, se do předložení legislativy, která by se této oblasti věnovala, nehrne ani jedna. „Ne, nic takového nechystáme,“ zní ze stranických sekretariátů unisono. Podle některých odborníků je to však špatně.

„Spousta lidí si sice myslí, že sociální sítě jako Facebook či Twitter jsou neutrální, ale tak to není,“ upozorňuje pro INFO.CZ odbornice na digitální politiku Klára Votavová. „Je to mýtus. Algoritmy těchto sítí totiž přesně rozhodují, který obsah uvidíme, a který bude odsunutý na spodek stránky. Podle jakého systému se tyto algoritmy rozhodují, však nikdo netuší.“

Votavová by proto vznik regulace sociálních sítí v Česku přivítala. „Myslím, že by zde být měla. Z mého pohledu by sociální sítě měla donutit, aby byly transparentnější a aby zprůhlednily, jak fungují jejich algoritmy. Uvítala bych rovněž, kdyby sítě zveřejňovaly, jaký obsah, proč a jak ze svých stránek mažou a aby měly nějakého lokálního zástupce, ke kterému se lze proti tomu případně odvolat.“

Že volání po regulaci není neopodstatněné ukázal i případ z tohoto týdne, kdy sociální síť Twitter najednou zablokovala přístup na desítky dezinformačních webů. Mezi nimi byl například i kontroverzní web Parlamentní listy, který však podle některých odborníků charakteristiky dezinformačního webu nenaplňuje.

Server INFO.CZ oslovil všechny politické strany, které mají zastoupení v Poslanecké sněmovně s otázkou, zda připravují či mají v plánu připravit legislativu, která by sociální sítě regulovala. Všechny unisono odmítly, že by se touto oblastí zajímaly. 

„Komunistická strana nebude předkládat ani neplánuje cenzuru sociálních sítí,“ uvedl například poslanec KSČM Leo Luzar. „V KSČM se dlouhodobě snažíme o možnosti co nejotevřenějšího sdílení informaci a s velkými obavami sledujeme tendence, které se snaží omezovat možnosti občanům ČR získávat i alternativní informace a menšinové názory,“ dodal poslanec.

Zákon na regulaci sociálních sítí přitom od letošního roku naplno funguje například v sousedním Německu. Zákon nazvaný NetzDG, kterému se přezdívá Anti-Facebook Law, umožňuje, aby velké sociální sítě byly pokutovány za šíření závadného obsahu a nespolupracování s národními institucemi pokutou až 50 milionů eur (1.29 miliardy korun).

„Německá úprava NetzDG podle ohlasů od našich sousedů příliš nefunguje,“ komentuje německou legislativu pro INFO.CZ poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka. „V našem právním řádu existuje podle mého soudu dostatečná ochrana před závadným obsahem, nejsem proto pro novou přísnější regulaci. Narazila by stejně na reálné možnosti kontroly a reakce. Je navíc zřejmé, že bychom se v případě takové regulace pohybovali na hraně ochrany před závadným obsahem, ohrožením svobody projevy a cenzury.“

Legislativa, která by upravovala pozici sociálních sítí v Česku, by však mohla vzniknout i na půdě Evropské komise. Namísto národních států, které by s menšími či většími úspěchy regulovaly internetové sociální giganty každý po svém, by tak vznikla jediná evropská legislativa pro celý blok. 

Takový scénář by byl preferovaný například i pro Aleše Musila, vysokého úředníka z evropského Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž a jednoho z nejvlivnějších Čechů v Bruselu. „Myslím, že bychom měli mít evropskou instituci, která by nás chránila před úmyslně lživými a protiprávními informacemi. Evropští úředníci by roli arbitrů sociálních sítí mohli sehrát,“ uvedl Musil během diskuse na téma regulace sociálních sítí, kterou pořádal Liberální institut.

Ostatně tato legislativa by nemusela být příliš vzdálena. V poslední době totiž na její přijetí podle Musila tlačí zejména francouzský prezident Emmanuel Macron.

720p 360p
Proč: Facebook a data, která na vás má

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1