Senioři představují v koronavirové pandemii celosvětově nejohroženější skupinu obyvatel. V Česku covid-19 odhalil, jak nedokonalý je systém, který o ně pečuje, vysvětluje v novém díle pořadu Kapitola manažerka v sociálních službách Simona Bagarová. „Stárnutí i umírání jsme odsunuli na okraj zájmu, seniory vnímáme spíše jako zátěž než přínos,“ dodává. Proč je současný systém přežitý a jak by se měl změnit? A proč na zdraví seniorů mohla často silněji dopadnout koronavirová opatření než samotné riziko nákazy? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.
Koronavirus odhalil, jak nedokonalý je systém péče o seniory v Česku a jaká má ta ústavní péče slabá místa, míní manažerka v sociálních službách Simona Bagarová, která se spolu se svou organizací Management pro neziskovky sama aktivně podílela na zásobování domovů pro seniory ochrannými pomůckami.
„Původně se roušek mělo sehnat 160, nakonec jich bylo 20 tisíc. Bohužel ve spoustě případů jsme byli vůbec první, kdo oněm zařízením pro seniory jakoukoliv pomoc poskytl,“ říká Bagarová. Taková zkušenost v ní dle vlastních slov vyvolala rozpaky, jak je možné, že skupina dobrovolníků zvládne situaci řešit rychleji než zřizovatelé.
Mezi jednotlivými domovy pro seniory pak podle Bagarové byly obrovské rozdíly v tom, jak zásobování rouškami, dezinfekčními prostředky a dalšími pomůckami zvládaly. „Některá zařízení měla od zřizovatelů úplně všechno v nejvyšší kvalitě, ale byla i taková, co nedostala vůbec nic, jen výzvu ať si to seženou sami. Když se o to pokusili a dali na internet prosbu, že něco potřebují, někteří zřizovatelé je vyzvali, ať to stáhnou, protože to nevypadá dobře z hlediska PR,“ popisuje své zkušenosti z uplynulých měsíců.
