Teď vnímáme vývoj léku proti rakovině jako svatý grál medicíny. Pokrok je revolucí, ale některé nádory stále vzdorují, říká Špíšek

Profesor imunologie a ředitel skupiny Sotio Radek Špíšek patří mezi ty vědce, kteří se intenzivně podílí na vývoji prostředků proti nádorovým onemocněním. V nové epizodě podcastu Tech Talk uznává, že hledání „léku na rakovinu“ je sice možné považovat v moderní medicíně za hledání pomyslného svatého grálu, nicméně skutečnost je složitější a jde jen o další z řady revolučních milníků, kterých se vědci a lékaři snaží dosáhnout. 

„Medicína se zaměřuje na to, co je limitujícím faktorem doby dožití lidstva. Takto jsme prodloužili její délku objevem antibiotik a antivirotik. Následně se začalo bojovat proti kardiovaskulárním onemocněním, kde opět došlo ke skokovému zlepšení. V tomto okamžiku se lidé dožívají věku, kdy dominují jako příčina smrti nádorová onemocnění, a tak se na to zaměřuje i velká část výzkumu a prostředků do něj investovaných. Až se to povede a zase se posune délka života, nejspíše si budeme povídat o novém svatém grálu s neurology vyvíjejícími léky na Alzheimerovu chorobu a jiné druhy demencí, protože to bude další překážka, které bude lidstvo čelit v honbě za zvýšením délky života,“ říká Špíšek.

V léčbě nádorových onemocnění došlo podle Špíška v uplynulých desetiletých k pokroku, který představuje revoluci hraničící až se zázrakem. „Ještě v 70. letech byla diagnóza dětské leukémie fakticky ortelem smrti do pár měsíců. Rozvoj chemoterapie byl sám o sobě revolucí, ale těch revolucí a zázraků přišlo v rámci inkrementálního vývoje mnoho, naprosto masivní pokrok znamenal například začátek používání monoklonálních protilátek. Dnes je díky tomu všemu 90% šance, že pacient přežije. Za necelých padesát let jsme z nevyléčitelného onemocnění udělali diagnózu pořád závažnou, ale s dobrou prognózou,“ vysvětluje Špíšek. 

Ač je pokrok v oboru fascinující a u určitých typů nádorových onemocnění již dochází ke klinickému testování nadějných preparátů, existují bohužel podle Špíška stále nádory, které takřka jakýmkoliv pokusům o léčbu vzdorují. „Pořád jsou tu třeba karcinom slinivky nebo některé nádory mozku a nádory s rozsáhlými metastázemi, což jsou diagnózy, kde stále nejde moc počítat s tím, že to dopadne dobře. Opravdu hodně firem a vědců se snaží něco v boji proti nim vyvinout, ale zatím bohužel nevidím, že by k nějakému průlomu skutečně mělo dojít. Jsou to pro medicínu a vědu čím dál tím složitější výzvy,“ uzavírá Špíšek.

Jak probíhá vývoj preparátů proti nádorovým onemocněním, proč je pravděpodobnost úspěchu menší než na výhru v kasinu a kolik vývoj jednoho „hotového“ léku reálně stojí? Na vývoji jakých projektů se pracuje ve skupině Sotio a v jaké jsou fázi? Poradí si s vývojem a hlavně uváděním na trh drahých nových preparátů již tak rozpočtově přetížené zdravotní systémy? Poslechněte si celou epizodu.

sinfin.digital