Dvě stě padesát let USA: Jaká je a co pro nás znamená „velká demokracie“ za oceánem

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Právě dnes, 4. července 2026, v časech hluboké vnitřní polarizace, slaví Spojené státy americké čtvrt tisíciletí své existence. Bylo to vpravdě hektických dvě stě padesát let, během nichž USA ušly od svého založení v roce 1776 až dodnes dlouhou, nanejvýš dramatickou cestu. Pojďme se podívat na zásadní momenty a osobnosti země, která představovala „tavící kotel“ národů celého „starého světa“, bez níž by s velkou pravděpodobností nevznikl ani náš samostatný stát.

Celé to začalo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 18. století válkou amerických osadníků proti mateřské Velké Británii, následovalo postupné rozšiřování amerického území v důsledku tzv. Manifest Destiny („Manifestu osudu“ či „Zjeveného osudu“) z první poloviny 19. století a občanská válka Severu proti Jihu (1861–1865), jež vedla k faktickému sjednocení země a zároveň byla prvním krokem k osvobození a k emancipaci Afroameričanů.

Pokračujeme fascinujícím hospodářským vzestupem na přelomu 19. a 20. století, účastí v první světové válce (1917), „zlatými“ či „řvoucími“ dvacátými léty, tragédií v podobě Velké hospodářské krize a zásadním podílem na vítězství nad „osou zla“ za druhé světové války (1941–1945), vítězným bojem proti sovětskému komunismu v době studené války (1945–1989/1991) – a to navzdory dílčím, ale zásadním traumatům, jakým byla třeba válka ve Vietnamu (1965–1975) –, až po „útok na duši Ameriky“ z 11. září 2001 a dnešními vnitropolitickými dramaty vyvolanými zdivočelou woke progresivistickou levicí i Trumpovým hnutím MAGA na druhé straně.

Kovář: Amerika není Evropa. V čem je „velká demokracie“ za oceánem jiná

sinfin.digital