GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Poslední dva roky politici a další vlivné osobnosti uklidňují veřejnost ohledně zmírnění dopadů povolenek pro domácnosti. Prý budou zastropované, jejich náklady budou ve výši dvou krabiček cigaret měsíčně, a podobně. Tito experti přitom úplně míjejí samotný princip emisních povolenek – ty totiž buď budou účinné, a pak budou lidi bolet, anebo veřejnost jejich dopady nepocítí, ale pak budou coby instrument úplně k ničemu.
Domácnosti se nemají čeho bát, cenu povolenek zastropujeme. Tak argumentovali v posledních letech zejména vládní politici. Jenže po úterním jednání v Lucemburku je jasné, že žádné zastropování na úrovni 45 eur za tunu se nekoná – a cena povolenek pro domácnosti bude moci růst i nad tuto hranici.
Chlácholivé komentáře, které mají lidem nové povolenky „prodat“, však nejsou jen výsadou politiků. V posledních dnech v tomto směru přiložila pod kotel i ekonomka Helena Horská, poradkyně premiéra Petra Fialy. Podle ní nemusejí mít nízkopříjmové domácnosti strach, protože nové povolenky zaplatí hlavně střední třída, která topí ve starém kotli na plyn a jezdí do práce ve „staré milé škodověnce“.
Jen tedy nevím, zda takovýto scénář ocení decimovaná střední třída podobně, jako třeba evropské chemičky, železárny nebo sklárny, které kvůli povolenkám prvního typu ve velkém zavírají krám – nebo přesouvají výrobu za hranice Unie.
Aby to fungovalo, musí to bolet
Kdokoliv veřejně prohlašuje, že povolenky pro domácnosti „nebudou moc bolet, protože...“, popírá základní princip fungování tohoto instrumentu. Jeho podstata je totiž právě v tom, že bude bolet. Že zdraží fosilní zdroje do té míry, aby lidé raději přešli k jiným.
Jde o v jádru prostý instrument postavený na principu cukru a biče, který bičuje uhlík a cukruje OZE. Je zřejmé, že pokud povolenky pro domácnosti nezabolí, budou zbytečné – a jejich efekt omezený.
Možná správně namítnete, že peníze „vybrané“ z emisních povolenek nemizí, ale že se okruhem vrací do národní ekonomiky skrze Sociální klimatický fond a různé modernizační programy. Jenže přináší hned dva problémy.
Peníze se vrátí, ale ne všem
Zaprvé, každý přerozdělovací mezičlánek je ze své podstaty ztrátový. Druhý problém je pak zkrátka v tom, že přerozdělování probíhá z jedné velké hromady na druhou, povážlivě menší.
A zatímco nové povolenky se de facto budou týkat naprosté většiny domácností – ať skrze dražší bydlení, dopravu anebo zboží, které zdraží kvůli vyšším nákladům na transport –, benefity se dostanou jen k omezenému okruhu lidí.
V důsledku je tak možná pravda, že nízkopříjmové domácnosti nebudou na nových povolenkách bity tolik jako zmiňovaná střední třída. Jenže v otázce bohužel zaniká, zda skutečně chceme střední třídě, motoru české ekonomiky, házet po několika letech plných krizí další klacky pod nohy.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
