GLOSA JANA STRMISKY I Zakladatele Automatticu poslali proti jeho vůli na placené volno. O 33 hodin a 20 minut později byl Matt Mullenweg s frajersky nasazenou pirátskou páskou přes oko zpátky ve vedení a lidé, kteří hlasovali pro jeho odstavení, skončili. Bizarní mocenský boj ve firmě provozující WordPress.com připomíná vyhazov Sama Altmana z OpenAI. A docela dobře ukazuje, že titul CEO ještě neříká, kdo má ve firmě skutečně moc.
Když vybudujete firmu takovéhle velikosti (1500 zaměstnanců, ocenění 7,5 miliardy dolarů), musíte být trochu šílenec. Matt Mullenweg totiž slíbil, že k situaci napíše blogpost. Což by bylo fajn, protože ho board firmy, kterou založil, právě poslal proti jeho vůli na placené volno (ano, takhle se správně vyhazuje :-) ). Jenže Mullenweg mezitím podle zdrojů TechCrunch odebral jiným lidem administrátorská práva ve firemním Slacku, prohlásil se za piráta a zaměstnancům oznámil, že je zase šéf.
Blogpost nakonec opravdu vydal. Ale byl o tom, že chce prodat hausbót.
Mám rád technologický průmysl hlavně proto, že dokáže nejdražší právní a mocenské konflikty světa prezentovat jako nepovedený firemní teambuilding.
Jak se z Mullenwega stal pirát?
Automattic, firma stojící za WordPress.com, Tumblr, WooCommerce a dalších slavných služeb, potvrdil 9. září Mullenwegovo odstavení od žezla. Vedení měl dočasně převzít finanční ředitel Mark Davies. Podle zprávy, kterou Mullenweg napsal zaměstnancům, hlasovali pro jeho placené volno Davies a členové boardu generálka (jo, opravdu) Ann Dunwoody, Toni Schneider a Sue Decker. Mullenweg zůstal členem boardu a sám hlasoval proti. Usnesení prý dostal pouhých 50 minut před začátkem jednání. Důvod tak náhlého zásahu firma veřejně nevysvětlila. Událost popsaly 404 Media a TechCrunch.
Jenže už za necelé dva dny psal Mullenweg do Slacku, že je board opět zajedno a on má Automattic pod kontrolou. Daviesův účet byl mezitím podle zdrojů deaktivován. Na profilové fotografii měl Mullenweg pirátskou pásku přes oko a novinářům vysvětloval, že není troll, nýbrž pirát. Slíbil také zmíněný blogpost. V jeho příspěvku „Důležité oznámení o životě“ se potom věnoval lodi Mirene, kterou prodává. Článek pořád visí na jeho osobním webu, pokud by někdo během korporátního převratu hledal informace o stole, u něhož prý seděl Otis Redding.
Automattic návrat svého zakladatele potvrdil a s lehce úchylnou přesností oznámil, že byl mimo vedení 33 hodin a 20 minut. Pak skončili lidé, kteří hlasovali proti němu. Schneider a Deckerová podle TechCrunch rezignovali, Dunwoodyovou Mullenweg popravil. Pardon odvolal. Na stránce Automatticu byl 15. září jako jediný člen boardu uveden právě on.
Moje první reakce byla tedy celkem prostá: Jak může rada vyhodit majitele firmy? A jak může právě vyhozený ředitel obratem vyhodit radu?
Jenže už slovem „majitel“ jsem si do otázky zanesl zmatek. Zakladatel, akcionář, ředitel a člen boardu jsou různé role, ačkoli je v technologických firmách často posbírá jeden člověk. Dokud se všichni shodnou, nemusí rozdíl nikoho zajímat. V Automatticu se najednou neshodli.
CEO není panovník. Ani když se tak chová
Základní uspořádání americké korporace se dá popsat jednoduše:
Akcionáři → volí board → board jmenuje a odvolává CEO → CEO řídí firmu
Board tak může CEO odvolat, aniž by tím přišel o akcie a hlasovací práva. Pokud jich má dost, může naopak vyměnit lidi o patro výš a nový board ho klidně vrátí do křesla.
Board odstaví CEO → CEO využije moc akcionáře → board skončí → CEO je zpět
U Automatticu je navíc důležitá jedna věc. Mullenweg v roce 2021 sám napsal, že investoři mu od roku 2011 přenechávali hlasování svými akciemi. Ekonomicky vlastnili kus firmy, ale hlas vykonával zakladatel.
Nevíme, kolik hlasů Mullenweg skutečně ovládá, ani jaký mechanismus při návratu použil. Jisté je jen to, kdo po konfliktu zůstal u válu.
Takové pojistky chrání zakladatele před investory, kteří mohou chtít rychlejší růst nebo prodej. Jenže přenechat mu hlasy znamená přenechat mu je i ve chvíli, kdy se board rozhodne, že už firmu řídit nemá. A pak se dlouhodobá vize dost špatně rozeznává od obyčejného boje o moc.
Altman neměl hlasy šéfů. Měl lidi
Případ Sama Altmana z listopadu 2023 byl ještě bizarnější. OpenAI tehdy fakticky kontroloval čtyřčlenný board. Microsoft byl největší investor, měl v OpenAI nalité miliardy, ale neměl v boardu žádné křeslo ani hlas a o vyhazovu se podle Satyi Nadelly dozvěděl prakticky zároveň s veřejností; Axios píše dokonce asi minutu před oznámením.
Obří Microsoft tak mohl mít miliardy v sázce, ale několik lidí v neziskovce mohlo říct „Sam končí“ a Microsoft s tím v tu chvíli formálně skoro nic neudělal.
Ještě lepší je průběh samotného puče. Altman dostal večer zprávu od Ilyi Sutskevera, ať se druhý den připojí na Google Meet. Připojil se a board mu oznámil, že končí; necelou půlhodinu poté už byla zpráva veřejná. Greg Brockman, tehdejší předseda boardu, nebyl k rozhodujícímu hovoru ani přizván. O pár minut později dostal vlastní Google Meet a dozvěděl se, že byl z boardu odstraněn.
A pak už je to groteska: během tří dnů měla OpenAI tři CEO — Altmana, Miru Murati a Emmetta Sheara. Microsoft mezitím oznámil, že zaměstná Altmana a Brockmana; přes 700 zaměstnanců OpenAI následně pohrozilo, že půjdou za nimi. A dopis požadující odstoupení boardu podepsal i Sutskever, který celou vzpouru proti Altmanovi pomáhal rozjet. Jeden z pučistů se tak přidal ke vzbouřené posádce, která chtěla kapitána vytáhnout zpátky na loď.
Altman se mezitím do OpenAI vrátil na návštěvu s guest visačkou na krku. Vyfotil se s ní a napsal, že je to „poprvé a naposledy“, co ji má na sobě. Měl pravdu. O pár dní později byl zase CEO.
U Mullenwega rozhodovala hlasovací moc, u Altmana moc faktická: lidi mohli prostě odejít s ním. Co je platný board, když vám nezbudou otroci veslující v podpalubí? (Pardon, ta pirátská analogie je must.)
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
