KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Co kdyby se koalici podařilo vyrobit z fotky ženy pózující s dlažební kostkou skandál? Jak by vypadala politika, kdyby prezident Zeman dodržoval lustrační zákon? A jakou vládu bychom měli dnes, kdyby ta minulá prosadila, že agenti StB nesmějí do kabinetu? Dejme si trochu alternativní historie.
O běhu dějin někdy rozhodují maličkosti. Viz falešná zpráva o smrti studenta během krvavého zásahu 17. listopadu 1989. Něco podobného se vláda pokoušela zrežírovat během noci 4:36. Chtěla vykreslit demonstranty coby násilnický dav poštvaný opozicí. Proto ony nesmysly o „útoku na Kapitol“ a strašení zapalováním aut v Pařížské.
Spiknutí, které proměnilo politiku
Naštěstí koaliční konspirace nevyšla. A nepomohla ani fotografie režisérky s kusem kamene. Ostatně evidentně nic a nikoho netrefila… Tohle už je za námi. Zato důsledky jiného spiknutí pociťujeme stále.
Miloš Zeman poškodil demokracii jako nikdo jiný. Hlavně ústavním pučem, kdy neumožnil vládnout většině vzešlé z voleb a dosadil si vlastní kabinet bez důvěry. Následně si Sněmovna zkrátila mandát. Kdyby se nic z toho nestalo a volby se konaly až v řádném termínu, dost možná by tehdejší sestava obhájila, protože už se projevily výsledky úspěšné konsolidace rozpočtu.
Tehdejší prezident – a pouze on – způsobil, že se do parlamentu dostalo hnutí ANO 2011. A nedosti na tom. Následně zrušil praxi, že členové kabinetu musejí předložit negativní lustrační osvědčení. Přísně vzato je zákon neuváděl přímo, ale nikoho nenapadlo, že když se vztahuje na všechny jmenované funkce ve státní správě, tak na ty nejvyšší nikoli.
Bez Zemana by Babiš nebyl ministrem
Miloš Zeman si ale s výkladem zákona a dokonce ústavy nikdy nedělal těžkou hlavu. Prostě to bral tak, že premiéra a ministry suverénně jmenuje on. Tak se z vůle hlavy státu stal Andrej Babiš poprvé členem vlády, ačkoli je v archivu StB veden jako agent.
Tímto prezident vytvořil precedens a bylo v zásadě jedno, že necelý rok poté začal platit služební zákon, který explicitně vyňal vrcholné představitele exekutivy z moci lustráku. Paradoxně ho Zeman vetoval, přestože si jeho vznik dal jako podmínku pro jmenování vlády, a to právě kvůli Babišovi.
Zemanovi tehdy vadili političtí náměstci. Zato estébákům umetl cestičku… Všechno ještě mohla napravit Fialova koalice, která připravila novelu výslovně zakazující lidem spojeným s komunistickým represivním režimem vstup do kabinetu. Leč celé čtyři roky ji nechala „u ledu“. Bála se obstrukcí.
Ptejme se: co by se dělo, kdyby onen nový paragraf služebáku prošel? Až do voleb nic, Babiš byl v opozici. Zato po jeho vítězství by těch pár písmenek zcela změnilo běh dějin (jako to dříve učinil Zeman svým rozhodnutím).
Proč nám vládnou estébáci…
Petr Pavel byl k Andreji Babišovi velkorysý a odpustil mu střet zájmů, ale zde zákon nezakazuje stát se premiérem či ministrem, „jen“ odepírá jeho firmám veřejné peníze. Lustrace jsou přímou překážkou pro jmenování.
Po zkušenostech s „kreativním“ Zemanovým výkladem měla být tentokrát povinnost člena vlády mít čistý lustrák stanovena natvrdo. Nová většina by ji musela napřed znovu zrušit, než by se Babiš mohl stát předsedou kabinetu. Což by způsobilo velký rozruch a vybudilo masivní obstrukce.
Celý proces včetně vrácení Senátem by mohl zabrat i rok. Hnutí ANO by sotva chtělo nechat tak dlouho vládnout Fialovu sestavu v demisi. Musel by se najít náhradník. A tomu by se mohlo podařit sestavit lepší vládu, tedy bez SPD a Motoristů, s nějakou formou podpory či tolerance nyní opoziční stran. Všichni víme, že překážkou v tom je Babiš…
Politika se vyvíjí v čase. Jakmile se rozeběhne jiná dějová linka, historie může nakonec kráčet úplně jinudy. Někdy stačí i maličkost. Kdyby vládě vyšlo její „spiknutí 4:36“ a úspěšně vykreslila protestující jako hrstku rabiátů poštvaných opozicí, kteří násilně brání demokraticky zvolené většině prosazovat její program, dnes by situace byla zásadně odlišná.
I vy možná můžete změnit dějiny
Takových příběhů, kdy se v uzlovém bodě zrodila alternativní historie, jsem zažil spoustu. Zbytečné vyhození ministryně školství Kuchtové předsedou Strany Zelených Bursíkem, které vedlo o rok a půl později k rozpadu většiny a pádu vlády, včasné oslovení členů širšího vedení lidovců designovaným premiérem Topolánkem, jež zabránilo vzniku vlády s podporou komunistů…
Možná by to vydalo na knihu: „Co se nestalo, ale mohlo, a co se stalo a nemělo“. Ale snad i tato malá ukázka s kostkou a lustrákem stačí k uvědomění si faktu, že náš osud není předem napsán. A že rozhodují lidé, kteří mají vůli jít za tím, co mají za správné. Zeman to uměl, Fiala nikoli. V důsledku máme ve vládě dva udavače Státní bezpečnosti.
Možná se teď někdo zeptá, zda šlo zabránit třeba přepadení Ukrajiny. Ano, šlo. Lech Kaczynski a Mirek Topolánek před tím varovali již v roce 2008, kdy Rusko okupovalo Gruzii. Ale ti, co měli na Západě skutečnou moc rozhodnout (zejména německá kancléřka Angela Merkelová), nad tím mávli rukou.
Dějiny nemají žádný daný řád. Jsou součtem kroků, které jsme učinili, nebo naopak neučinili, i když jsme mohli. Proto nikdy nepropásněte šanci udělat dobrou věc, i když máte pocit, že tím nic nezměníte. Třeba ano.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
