Kupka, Kuba, nebo Decroix? Kdo jsou favorité, kteří mohou v čele ODS nahradit Petra Fialu

Krátce poté, co Petr Fiala v délce vedení ODS překonal Václava Klause, oznámil nynější předseda občanských demokratů svůj záměr znovu do vedení nekandidovat. Důvodem je volební výsledek, který má sice k propadáku daleko, faktem však je, že ODS po čtyřech letech odchází do opozice.

„K politice patří i odpovědnost,“ reaguje Fiala na volební výsledek. „Volby koalice SPOLU nevyhrála. Zodpovědnost za výsledek jsem nesl já jako její lídr. Proto jsem se rozhodl znovu nekandidovat na předsedu ODS a s tímto svým rozhodnutím jsem dnes seznámil členy Výkonné rady.“  

Fialovi jistě od straníků patří zasloužené ovace – „pan profesor“ stranu přebíral po pádu Nečasovy vlády v neveselém stavu v lednu 2014, kdy se její preference potácely kolem 5 procent, tedy těsně nad hranicí vstupu do Sněmovny. 

Od té doby ji dokázal zkonsolidovat, vytáhnout na dvě cifry, uspět v řadě evropských, krajských i senátních voleb, a nakonec občanské demokraty coby nejsilnější vládní stranu dovést v roce 2021 do Strakovy akademie.

Kdo Petra Fialu v čele strany nahradí, není zatím zřejmé. Potenciální kandidáti na podobné otázky zatím odpovídají výhradně „no comment“. A není zřejmé ani to, kdo se vlastně hledá – zda hotový politik, který by byl schopný se stranou porazit ANO, anebo spíš „převozník“, který stranu dá dohromady a dovede do příštího řádného kongresu, kde se teprve jasný lídr vyprofiluje. Z části ODS totiž zaznívá, že žádného politika formátu Petra Fialy dnes strana nemá.

V kuloárech se pochopitelně otázka nástupnictví intenzivně řeší; tím spíš, že strana posunula svůj volební kongres, původně naplánovaný na jaro, už na leden příštího roku. 

Podle informací INFO.CZ by se o post předsedy ODS měli ucházet minimálně tři kandidáti, kteří reprezentují různé názorové proudy – delegáti si tak budou moci vybrat z plné palety možností, kam by měla ODS v budoucnu směřovat.

Jméno, které se v souvislosti s možnou kandidaturou skloňuje nejvíce, je současný místopředseda strany a ministr dopravy Martin Kupka. Ten sice doteď všechny spekulace o své možné kandidatuře odmítal s tím, že nechce jít proti Petru Fialovi – nicméně situace se nyní změnila. 

Kupka těží z obliby jak u voličů, tak u spolustraníků. Ve volbách Kupka získal coby středočeská jednička přes 34 tisíc preferenčních hlasů, podobně i loni na ostravském kongresu získal nejvíce hlasů ze všech místopředsedů. Kupka dokonce na počet hlasů porazil i Petra Fialu – byť každý z nich kandidoval na jinou funkci. 

V jeho prospěch hraje, že není spojený s žádným skandálem, naopak za sebou má na ministerské pozici solidní výsledky práce. Podařilo se mu například výrazně pohnout s dostavbou tuzemské dálniční sítě nebo iniciovat odložení platnosti evropské normy Euro 7.

A je zde ještě jeden faktor, který by Kupkovi mohl hrát značně do karet. Současný ministr dopravy není vnímaný jako představitel takzvané „strejcokracie“ – usedlého širšího vedení ODS, jemuž jde především o zabetonování vlastních vlivových pozic. 

Naopak. Kupku (50) bere řada straníků spíš jako mladšího politika, který chce věci posouvat dopředu, ostatně i proto získal ve volbách podporu od modernizační platformy Česko plus, spjaté s občanskými demokraty.

A co by naopak mohlo Kupkovi přitížit? Snad jen přílišné ideové spojení s odcházejícím předsedou Petrem Fialou. Delegáti by si totiž mohli v lednu vyhodnotit, že v čele ODS pro příští období nechtějí „mladšího Petra Fialu“, nýbrž zcela nového lídra, který posune stranu jiným směrem, než se dosud vyvíjela. A je otázkou, zda Kupka bude schopný na takový apel svým spolustraníkům odpovědět.

„Divoká karta“ a jihočeský hejtman Martin Kuba by ve vedení strany potěšil všechny, kdo volají po návratu ke svébytné, ideově jasně vyhraněné politice a po konci SPOLU. Kuba je dlouhodobým kritikem koalice s TOP 09 a KDU-ČSL, ostatně v loňských krajských volbách tuto koaliční identitu upozaďoval, co mu síly stačily. 

Přesto – nebo možná právě proto – získal pro stranu bezprecedentních 47 procent hlasů, což vyniká zejména v kontextu s aktuálním propadákem ODS v Jihočeském kraji, kdy strana získala jediný mandát a nechala se přeskočit od lidovců.  

„Každý ví, že jsem nikdy nebyl fanouškem koalice SPOLU,“ říká Martin Kuba. „Každá politická strana vzniká s vlastní ideou, jak by svět kolem měl vypadat, jak chce řídit stát, kraj nebo město. To spojování jsem považoval vždy za komplikované,“ argumentuje Kuba s tím, že zejména v opozici nedává koncept koalice SPOLU smysl.

Takový postoj přitom může konvenovat řadě nespokojených delegátů ODS, kteří vnímají věci podobně. Jsou zaskočení z nevyhraněné politiky plné kompromisů, z toho, že se z Fialova někdejšího motta „napravo od nás už je jenom zeď“ stala postupem času bezobsažná fráze. 

A nejde jen o ideje, ale i o křesla – řada straníků totiž vnímá velmi negativně, že ODS poskytla dvěma menším, koaličním stranám „výtah k moci“ a zejména lidovečtí kandidáti je ve volbách často hojně vykroužkovali.

Zároveň však není jisté, zda Kuba o post šéfa občanských demokratů skutečně stojí. Podobně jako Kupka i Kuba dříve odmítnul, že by kandidoval proti Petru Fialovi; v řadě dřívějších rozhovorů totiž zdůrazňoval, že svou roli vidí zejména na kraji. 

„Já jsem nekandidoval proto, abych Praze něco dokázal. Já jsem kandidoval proto, že chci pracovat pro Jihočeský kraj,“ uvedl po krajských volbách Kuba – zároveň však doplnil, že není vyloučené, že svůj názor v budoucnu změní.

V neposlední řadě by se pak nemělo by se zapomínat, že Martin Kuba už občanské demokraty v minulosti vedl. Po pádu Petra Nečase v roce 2013 byl totiž právě on pověřený řízením strany do doby, než její otěže převzal Petr Fiala.

Podle straníků, se kterými INFO.CZ hovořilo, se dříve či později o předsednickou funkci přihlásí i současná místopředsedkyně, ministryně spravedlnosti a představitelka liberálního křídla strany Eva Decroix. Ta sice možná není považovaná za favorita volby, jistě však může překvapit.  

Je přitom otázkou, jak silnou pozici mezi straníky Decroix skutečně má. Řadě členů občanských demokratů nekonvenuje její občas až příliš liberální přístup. To se ostatně ukázalo na minulém kongresu, kde Decroix získala ze všech místopředsedů nejméně hlasů – a pokud by tehdy bylo více kandidátů než místopředsednických postů, je otázkou, zda by vůbec ve volbě uspěla.

Na druhé straně od loňska hvězda Evy Decroix povětšinou stoupá. Vzdělaná a mediálně zdatná politička převzala otěže ministerské pozice po Pavlu Blažkovi a jasně ukázala, že v nejvyšších patrech politiky se cítí jako doma. U řady straníků si navíc získala sympatie i za „odmakání“ kampaně během současných voleb, ve kterých získala na Vysočině přes 11 tisíc preferenčních hlasů a kde patřila k nejviditelnějším politikům strany.

A podobně jako u Kupky hraje i v případě Decroix v její prospěch odstřižení se od „strejcokratického“ vedení strany. Letošní volby jasně ukázaly, že voliči do Sněmovny často posílají mladší kandidáty, které v řadě případů neváhali katapultovat do křesla poslance ze zadních míst kandidátek. 

Decroix může být dost dobře ztělesněním tohoto nového fenoménu tuzemské politiky – mladých, kompetentních a ambiciozních politiků, kteří v nejvyšších patrech politiky vystřídají „strejce“, jejichž étos již netáhne.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.