KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Nejdřív podpis koaliční dohody, podání ruky a společný přípitek. Pak obrat o 180 stupňů a vyjednávání s ANO. Samuel Zabolotný v Mariánských Lázních předvedl politický kotrmelec, který ho stál místo v hnutí Naše Česko. Martin Kuba mu připomněl pravidlo, které platilo i v divokých devadesátkách: Podaná ruka je závazek. A kdo jednou zradí, tomu už nemusí věřit ani noví spojenci.
Nedržíš slovo? Letíš! Takto tvrdě se obořil předseda hnutí Naše Česko na svého člena v Mariánských Lázních, který uzavřel dohodu se Starosty, ale porušil ji a domluvil koalici s ANO. Martin Kuba dělá dobře. I mafián má svou čest, ale Samuel Zabolotný zjevně nemá žádnou…
Na Sicílii se říká: „Nic osobního, jen byznys.“ Nesejde na tom, kdo je v Mariánkách „mravně“ lepší, zda STAN, nebo ANO, ale podaná ruka prostě musí platit. Že tomu tak poslední dobou v české politice často není, je jen důkazem marasmu, do jakého jsme zabředli, a příčinou mnoha potíží.
V Mariánských Lázních přitom podle informací z přímého svědectví nezůstalo jen u podpisu koaliční dohody. Zabolotný si s ostatními členy vznikající jedenáctičlenné koalice podal ruku, připil si s nimi na zdraví a potvrdil, že do toho společně jdou. O to větší problém představuje jeho následný obrat. Nejde totiž jen o ztrátu důvěry bývalých spojenců. Otázka, zda člověk, který porušil jednu dohodu, dodrží tu další, může přirozeně napadnout i jeho nové koaliční partnery.
Martinu Kubovi lze vyčítat leccos. Jihočeská organizace ODS, z níž vzešel, není parta skautíků… A tím, že ji nakonec opustil, vyvolal hodně zlé krve. Ale jedna věc je hrát to tvrdě, třeba až na samé hraně, a jiná dělat si z úst splachovací toaletu. To cituji Mirka Topolánka, jen jsem použil slušná slova.
Zabolotného politická cesta je navíc pozoruhodná. Nejprve odešel z ANO a vymezoval se proti mariánskolázeňskému starostovi a spolustraníkovi Martinu Hurajčíkovi. Poté vstoupil do Kubova hnutí Naše Česko, které vzniklo odchodem části politiků z ODS. Následně vyjednával koalici proti ANO, aby se nakonec začal domlouvat právě s ANO. A když se s ním Naše Česko rozešlo, oznámil založení vlastního celostátního hnutí OBYČEJNÍ LIDÉ. V takové posloupnosti politických obratů se voliči i bývalí spojenci mohou právem ptát, které závazky vlastně platí.
Důvěra je základem civilizace, jejím archetypálním prvkem. Už tehdy, než vznikly městské státy se soudy a zárukami občanských práv, každá lidská organizace stála a padala s tím, zda uvnitř ní platila, či neplatila ujednání stvrzená podáním ruky. V demokracii to není jiné a „stará dobrá“ ODS to ctila.
V politice můžete fungovat jako podrazák. Avšak jednou také jako podrazák skončíte. Na zradě lze vybudovat jednu krátkou kariéru, ale ne fungující stranu na více volebních období. Nikdo si neváží toho, kdo nedrží slovo. Zabolotný ponížil sám sebe. Ale i Kubu. A ten zareagoval ostře a správně. Vyloučil ho ze svého hnutí.
Žijeme ve vizuální době, kdy politiku určují sociální sítě a rychlé dojmy. Volič nemá čas pátrat po všech zákulisních dohodách. Vidí Zabolotného, jak si připíjí s jednou koalicí, a vzápětí ho spatří po boku jejích soupeřů. Závěr je nasnadě: zrada. A těžko mu takovou zkratku vyčítat. Zabolotný tím především prokázal, že postrádá základní politický instinkt. Nepochopil, že v politice nezáleží jen na tom, co uděláte, ale také na tom, jak to vypadá.
Politickou scénu rozděluje ukrutná nenávist. Tu nevyléčíte hned. Prvním krokem je obnova elementární důvěry. Není nutné mít toho druhého rád. Hodně ale pomůžete nápravě už tím, že vždy a za všech okolností dodržíte uzavřenou dohodu. I když se vám to nehodí – a zvláště tehdy.
Nejsem fanoušek Martina Kuby, ale tímto má u mě velké významné plus. Aspoň malý závan staromódní chlapské cti do té moderní vyčůranosti.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a naučíte se orientovat v pojmech zrada a čest. Díky moc.
