KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Ekonomika jde nahoru, vláda dolů. Jak je to možné? Odpověď je stejně prostá jako neuvěřitelná: Pravicový kabinet dělá všechno pro to, aby selektivně naštval své vlastní příznivce. Což se mu daří do té míry, že každý třetí, který v roce 2021 hlasoval pro koalici SPOLU, nyní „trucuje“ a říká, že tentokrát nepůjde k volbám. Proč? To rozeberu v následujícím textu.
Napřed se vraťme o čtyři roky zpátky. Tehdy Petr Fiala, Marian Jurečka a Markéta Pekarová Adamová udělali pro republiku správnou a politicky chytrou věc – vyšli vstříc společenské objednávce, která se vzedmula během „protibabišovských“ demonstrací Milionu chvilek, a spojili tři programově blízké strany do jednoho subjektu.
SPOLU následně zvítězilo ve volbách a pravicový prozápadní elektorát tak získal poprvé od roku 2006 silnou reprezentaci. Po dlouhých patnácti letech a řadě porážek konečně ta část společnosti, pro níž je důležitý étos listopadu 1989, antikomunismus či ukotvení v NATO a EU, mohla slavit vítězství.
Dala se dohromady kompaktní, aktivní a odolná skupina občanů, jíž záleží budoucnosti země a hodnotách jako svoboda, spravedlnost, demokracie. Nechtěli nic moc – jenom to, aby se jimi zvolená vláda snažila plnit sliby, jež jim dala. Zejména šlo o osekání výdajů státu.
Už po dvou letech však bylo jasné, že na nějaké razantní škrty mohou pravičáci zapomenout. Vláda sice v květnu 2023 přišla s marketingově zdařilou tiskovkou, na níž představila cestu ke konsolidaci (Babišovým kabinetem rozvrácených) veřejných financí, ale brzy se ukázalo, že z toho nebude nic moc.
Nejzásadnějším číslem je snižování strukturálního deficitu. To mělo běžet slušným tempem 1 % HDP ročně, ale nakonec je desetkrát pomalejší. Není divu, že když pak STEM zkoumal nálady mezi voliči současné vlády, zjistil, že půl milionu jich uteklo mezi nevoliče.
Mohl to kabinet napravit? Ano, čas měl. To by ovšem nesměl submisivně podléhat masivní antikampani opozice, jak se údajně „vytrácejí sociální jistoty“, ale naslouchat raději tomu, co ve skutečnost chtějí jeho původní sympatizanti a co jim naopak vadí. Podívejme se na to, protože preference pravičáků jsou zcela jiné než u levičáků.
Za prvé: už tehdy naštvaným původním příznivcům pravicových stran na prvním místě vadilo pomalé snižování deficitu a nedostatek odvahy rychle snižovat státní výdaje. Zároveň kladně hodnotili přístup ke geopolitice, zahraniční politice a bezpečnosti – což však pro ně nebylo dostatečným důvodem k volbě. Co se týká „měkkých faktorů“, scházela jim na straně kabinetu schopnost ukázat jasnou vizi, sílu a rozhodnost.
Zlepšilo se to? Nikoli. Po dvou letech je přitom ekonomická situace daleko lepší než tehdy – inflace zkrocená, vrátil se růst hrubého domácího proutku i reálných mezd. Krize je zkrátka za námi.
Vláda tedy má prostor k tomu, aby ukázala co v ní je a zachovala se aspoň jako král z pohádky Pyšná princezna: „Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil“. A co také její příznivci chtějí. Cože to je?
Nový průzkum STEM pro CNN Prima News ukazuje, že i když „lidé volí peněženkou“, každý si pod tím představuje něco jiného. Pravičáci kladou důraz na stav ekonomiky, levičáci na „sociální jistoty“. Liší se markantně. Pro 25 % příznivců vlády je hospodářská stabilita hlavním tématem, které je pro ně rozhodující u voleb, zatímco vysoké přerozdělování je zásadní jen pro 14 % z nich. Opozičníci to mají obráceně: ekonomika 22 %, sociálno 37 %.
Výrazný rozdíl je i v přístupu k mezinárodním otázkám. Ty jsou klíčové pro 21 % sympatizantů kabinetu, ale jen pro 5 % fanoušků ANO a SPD.
Co tato data ukazují? Především to, že se míjí účinkem snaha Andreje Babiše a Tomio Okamury odradit Petru Fialovi voliče tím, že budou dokola opakovat, jak vláda „okradla voliči a zdražila všechno všem“, a rovněž bagatelizovat obavy z bezpečnostní situace a agresivního Ruska.
I podrobnější dotazování ukazuje, že v oblasti ekonomiky pravičáci více akcentují růst HDP a snižování dluhů než ceny potravin či energií (opět v kontradikci s levičáky).
V sociální oblasti je pro všechny podstatná dostupnost zdravotní péče (což je neideologické téma), zato u důchodů je opět rozdíl: voličům Babiše a Okamury jde o jejich výši, příznivcům vlády naopak o reformu. U bezpečnosti preferují opozičníci tu vnitřní, příznivci vlády tu vnější.
Evropské země jsou pod tlakem okamžitě zvýšit výdaje na bezpečnost o stovky miliard. Jak to zaplatí?
Co z toho všeho plyne? Potvrzuje se, že postoj premiéra a celého kabinetu k válce na Ukrajině a k Rusku je jejich „nejskvělejším počinem“. Avšak na skutečný úspěch nestačí.
Především proto, že vláda pořád neplní to hlavní, co po ní pravičáci chtějí: nedává dost razantně do pořádku hospodaření státu. Stejně tak pořád platí výtka z onoho průzkum STEM publikovaného v únoru 2024 na základě dat z roku 2023 – chybí jí vize a lídrovství.
Nebýt odporu k Rusku a podpory Ukrajiny, byli by na tom Petr Fiala a spol. daleko hůř. Co se týká zbytku, pravicoví voliči jim dávají jasně najevo, co požadují. Něco zcela opačného, než co dva roky omílá opoziční černá propaganda a co při nedostatku oponentury a leadershipu kabinetu nakonec multiplikují i média. Žádní ožebračení senioři, žádná Fialova drahota. Naopak oceňují penzijní reformu a chtěli by ji i v oblasti veřejných financí.
Pravičáci si dobře všímají, že ceny energií a inflace už nejsou téma. Ale pálí je stav rozpočtu. Ano, deficit klesl ze skoro šesti procent HDP na polovinu, to je však pro ně málo. A jestliže před dvěma roky nespokojení (bývalí) voliči vlády kromě razantních výdajových škrtů postrádali jasnou vizi a vedení, tak i bez nového průzkumu zaměřeného na tuto otázku je snad každému jasné, že na tomhle se nic nezlepšilo, možná ještě zhoršilo.
Vláda je na tom mizerně. Ne však z důvodů, jež uvádí opozice. Kondice země je vzhledem k situaci a ve srovnání se sousedy velmi dobrá, ekonomika a reálné mzdy rostou (na konci roku by kupní síla měla dosáhnout předcovidové úrovně), inflace se vrátila na normální hodnoty. Navíc nás kabinet prozíravě zbavil závislosti na ruské ropě a plynu. Jenže málo šetří a zvedá daně právě těm, kteří ho volili – rodinám s dětmi a živnostníkům.
Občanský blok, který se ustavil ve volbách v říjnu 2021, byl velmi silný. Nejen tím, že se početně vyrovnal táboru hnutí ANO. Především šlo o lidi, kteří hodně vydrží, hodně pochopí a hodně se snaží postarat sami o sebe. Odpustili by „svému“ kabinetu leccos, už jen proto, že ona čtyřletá krize začala už za Babiše, a toho navíc opravdu nemají rádi. Neodpustí jen jednu věc: že na ně „jejich“ vláda kašle. Jsou zklamaní, frustrovaní, naštvaní…
Vlastně není žádný objektivní důvod, proč by měli Fialovci tak drtivě prohrávat v průzkumech. Subjektivní však ano: štvou své voliče. A ne a ne s tím přestat. Tuhle kardinální chybu mazaný populista Babiš neudělal nikdy, a proto se pořád drží kolem třiceti procent. Ne že by se od něj pravice měla učit ve všem, ale v tomto určitě.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
