Ještě donedávna byly z pravidelných výdajů státu automaticky valorizovány pouze důchody. Jenže v posledních letech se s podobnými „automaty“ roztrhl pytel a dnes tak kromě sociální oblasti rostou automaticky výdaje ve zdravotnictví, školství, na platy komunálních politiků a nově se mluví i o obraně. Podle ekonomů jde o nebezpečný trend, který veřejným výdajům – a zvlášť jejich efektivnímu vynakládání – vůbec neprospívá.
Důchody, platby za státní pojištěnce, platy učitelů nebo platy a odměny regionálních politiků – to všechno jsou pravidelné výdaje státu, které jsou, povětšinou nově, pod automatickými valorizacemi. Nyní navíc kabinet Petra Fialy mluví o tom, že by podobným způsobem valorizoval i výdaje na obranu – do konce desetiletí by mohly růst o dvě desetiny procentního bodu ročně.
Podle odborníků je takový přístup problematický – mimo jiné proto, že po zavedení valorizačního automatu už většinou není cesty zpět. Navíc se jen málokdo obtěžuje zkoumáním, zda je stále větší podíl vynakládaných prostředků skutečně efektivní.
„Ten proces je zkrátka nevratný,“ říká předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl na akci pořádané CEVRO Univerzitou. „Schválně jsme v NRR hledali v EU příklad země, ve které se automaticky valorizovaný výdaj devalorizoval – nenašli jsme ani jeden.“
Evropské země jsou pod tlakem okamžitě zvýšit výdaje na bezpečnost o stovky miliard. Jak to zaplatí?
Ekonomové se shodují, že státní rozpočet má problémy především na své výdajové straně – a další navazování nových výdajů na pravidelné valorizace konsolidaci veřejných financí rozhodně neprospívá.
„Původně jsme valorizovali jen důchody, v posledních třech letech jsme zavedli automatické indexace do dalších třech výdajových položek,“ vysvětluje Hampl a zmiňuje kromě sociální oblasti i zdravotnictví a školství. „Navíc zde od loňského roku máme specialitu: automatické valorizace u platů všech regionálních politiků, kterých je v Česku na 60 tisíc – a na které už nikdy nikdo nesáhne,“ doplňuje předseda rozpočtové rady.
S automatickým růstem výdajů jde navíc ruku v ruce rezignace na efektivitu. „My například na jedné straně neustále slýcháme, že dáváme málo peněz na školství,“ říká na diskusi CEVRO Univerzity místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vojtěch Munzar (ODS).
„Jenže na druhé straně už nikdo nechce slyšet, že mezi lety 2014 a 2024 se státní výdaje na školství zdvojnásobily – a zkoumáním toho, zda jsou vynakládané efektivně, se nikdo příliš neobtěžoval.“
Jak poté doplňuje Mojmír Hampl, ve zdravotnictví rostly výdaje ještě rychleji. „Ve zdravotnictví jsme dokázali zdvojnásobit výdaje dokonce už za pět let, přitom jde o druhou největší výdajovou položku veřejných rozpočtů,“ glosuje Hampl.
„Téměř nikdo si toho nevšiml – jediný, kdo to kritizuje, je Národní rozpočtová rada. Nikdo z politiků neřekne, že máme deindexovat platbu za státního pojištěnce, případně zrušit 130 procent indexace u platů učitelů. Nikdo. Přitom spoustu věcí v rozpočtu umíme zachránit jenom tím, že nebudeme přidávat pod kotel,“ uzavírá předseda NRR.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
