Riskantní hrátky v Rumunsku: Hasit Ruskem zažehnutý požár zrušením voleb jen přilévá olej do ohně

O tento zvrat se osobně zasloužil Klaus Iohannis, široce respektovaný středopravicový politik. Právě on dal pokyn k odtajnění informací zpravodajských služeb, podle nichž se rumunští voliči stali terčem rozsáhlé, systematické a nákladné dezinformační kampaně s cílem přivést do prezidentského úřadu Călina Georgescua. Na základě těchto informací pak ústavní soud rozhodl, že první kolo voleb nebylo férové a doprovázely ho zásadní vady.

Ještě před měsícem v Rumunsku málokdo věděl, kdo je Georgescu. To se však prudce změnilo v posledních týdnech před prvním kolem, konaným 24. listopadu – tehdy se najednou na síti TikTok „probudilo“ k životu na 25 tisíc účtů a pustilo se do vychvalování doposud neznámého kandidáta. 

Jeho kampaň byla založená na kritice EU a NATO, na proputinovské rétorice a odmítání dál podporovat ukrajinskou stranu v obraně proti ruské agresi. Stačilo prakticky pár dní, aby se z „nýmanda“ stal vítěz prvního kola voleb.

Podle Ioahnnise to způsobila „kampaň podporovaná ilegálně ze zahraničí“. Z vměšování do volebního procesu obvinil v televizním projevu otevřeně Rusko, které podle něj vedlo na území Rumunska sérii „hybridních útoků“. Georgescuovi tak pomohly nezákonné prostředky, nehledě na to, že kampaň v jeho prospěch na sociálních sítích nerespektovala časové zákazy bezprostředně před prvním kolem.

Podle zprávy ministerstva vnitra se v Rumunsku odehrála velká dezinformační operace „podobná té, jakou Rusko zorganizovalo na Ukrajině a v evropském prostoru před začátkem své invaze“. Osoby nacházející se na rumunském území „měly v úmyslu provádět akce poškozující svrchovanost rumunského státu“ a „podporovat tak počínání kandidáta Georgescua, aby se dostal k prezidentskému úřadu“.

V této souvislosti se začalo více mluvit o aférách, které se v Rumunsku odehrály v posledních letech a zapadají do celkového kontextu. Ukazuje se například, že účty na sociálních sítích napojené na ruské médium Sputnik propagovaly Georgescua jako „budoucího rumunského premiéra“ už v roce 2016. Podle Vrchní rady národní obrany existují dokumenty dokazující, že na kampaň vedenou na síti TikTok dostal Georgescu ze zahraničí milion dolarů.

Nezávislý webový portál Snoop.ro odhalil, že marketingová kancelář Adnow napojená na Moskvu investovala v letech 2016 až 2024 kolem dvou milionů eur do kampaní na krajně pravicových portálech a televizních stanicích. Zprvu šlo o dezinformace kolem pandemie covidu, posléze se pozornost přesunula na ruskou válku na Ukrajině. Dvě z těchto televizí – Romania TV a Realitatea TV – poskytovaly Georgescuovi v kampani ostatně nejvíce prostoru.

Rozhodnutí ústavního soudu vede k bezprecedentní situaci, kdy Rumunsku hrozí destabilizace a rozvrat. Odsoudil ho nejen Georgescu, podle něhož jde o „hrubé porušení demokracie“, ale i Elena Lasconiová, středopravicová politička, která skončila v prvním kole druhá a měla se s ním tuto neděli utkat o nejvyšší křeslo. I podle ní jde o „nezákonné“ rozhodnutí, které zemi „povede do anarchie“. 

Přibývá hlasů požadujících, aby soud zrušil také výsledky parlamentních voleb z minulého týdne, konaných mezi dvěma koly volby prezidentské. Z nich vzešla koalice čtyř prozápadních stran, které nyní jednají o vládě; krajní pravice podporující Georgescua však významně posílila.

Krátce po oznámení verdiktu ústavního soudu se začaly na sociálních sítích množit výzvy k demonstracím ve prospěch populistického kandidáta. Situace je vratká a výbušná.

Rumuni zcela přirozeně vnímali soutěž o prezidentský úřad jako souboj mezi silami podporujícími Západ (tedy EU a NATO) na jedné a Rusko na druhé straně. Problém je tedy v tom, že, podobně jako v Maďarsku nebo na Slovensku, existuje velmi silná skupina voličů, kteří jsou ochotni dát hlas proruskému kandidátovi – navzdory tomu, že právě Rumunsko má ty nejhorší zkušenosti s komunistickou diktaturou, na jejíž praktiky a filozofii Putinovo Rusko navazuje.

Georgescu typicky nejenže chválí Putina a odmítá podporu Ukrajině, ale také vynáší do nebe tradiční „rodinné“ hodnoty rumunské společnosti a oddanost pravoslavné církvi. Přirovnává se také k americkému Donaldu Trumpovi – i jeho se prý „establishment“ snažil neutralizovat, on se však nakonec prosadil.

Může se tedy stát, že se Iohannisovi a dalším mainstreamovým rumunským politikům nepodaří společnost přesvědčit o správnosti postupu ústavního soudu. A z Georgescua se může stát v očích lidí oběť systému, takže pokud bude kandidovat příště, může nabrat ještě větší podporu než při prvním pokusu.

Evropská komise se k samotnému verdiktu ústavního soudu odmítla vyslovit. Nařídila však TikToku, aby uchoval všechny údaje spojené s rumunskými volbami – bude zkoumat, zda nedošlo k porušení zákona o digitálních službách, který reguluje způsob zapojení digitálních platforem do volebních kampaní, a výrazně takové vměšování omezuje. Může být, že si TikTok příště dá větší pozor.

Bude to však stačit? Nečekaný vývoj v zemi, o které se normálně v EU moc nemluví, vyvolává značné znepokojení. Přes Rumunsko proudí na Ukrajinu významná část dodávek zbraní a vojenského materiálu ze Západu, samo Rumunsko jich nemálo dodává. Cvičí také ukrajinské vojáky, včetně pilotů. 

Rumunsko má druhou největší armádu na východním křídle NATO (po Polsku). NATO v zemi zřídilo v roce 2022 předsunuté taktické uskupení pod francouzským velením. A chystá se modernizace a rozšíření černomořské letecké základny Mihail Kogalniceanu pro potřeby aliance.

To jsou všechno důvody, proč bude třeba vývoj v Rumunsku nyní bedlivě sledovat. Prezident má sice omezené, ale přece jen významné pravomoci, zejména v zahraniční a bezpečnostní oblasti. Iohannis dosud reprezentoval Rumunsko v nejvyšších instancích EU a NATO; jeho nástupce v tom bude zajisté pokračovat. V sázce bude tedy mnohem víc než prosté střídání v prezidentském úřadu. Nejen pro Rumunsko, ale pro celý západní blok.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.