Síkela v první linii. EU míří za novými dohodami, bude ale muset něco obětovat

Nikdo tedy momentálně neví, jak by případná dohoda mezi Evropskou unií a USA mohla vypadat. Italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž velikonoční návštěva v Bílém domě vyvolala nemalé vzrušení, nakonec dosáhla pouze příslibu, že se Trump v nějaké dohledné budoucnosti setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. 

Vypadá to tedy, doufejme, že se Meloniové podařilo nájemníka Bílého domu přesvědčit, že pokud chce jednat s Evropou o obchodu, nemůže ignorovat Evropskou komisi, protože právě ji k takovému jednání zmocnilo 27 členských států.

Jakmile se v pondělí roznesla zvěst o skonu papeže Františka, začala italská média spekulovat o možnosti setkání Trump-Von der Leyenová příští sobotu v Římě na okraji papežova pohřbu, při kterém by mohla být nějaká dohoda uzavřena. 

Mluvčí Evropské komise tyto naděje rychle ochladila. „Setkání s americkými protějšky by bylo pozitivní,“ uvedla, ovšem „až poté, co dosáhneme shody v podstatných otázkách“. Připomněla, že technická jednání pokračují a že předsedkyně Komise nemá v úmyslu jet do Říma za jiným účelem než právě kvůli pohřbu.

Trumpovo celní dovádění začíná mezitím pociťovat globální ekonomika. Mezinárodní měnový fond (IMF) ve výročním výhledu uvedl, že americká cla „resetují“ základy světového ekonomického systému a táhnou ho do „nové éry nejistoty“. Podle hlavního ekonoma IMF Pierra-Oliviera Gourinchase americká celní opatření způsobí, že globální HDP vzroste letos o 2,8 procenta místo v lednu odhadovaných 3,4 procenta.

Evropa na tom bude podle IMF ještě hůř, a to přesto, že se počítá s významnými injekcemi veřejných peněz, zejména v Německu. Eurozóna poroste o pouhých 0,8 procenta. Jedinou výjimkou je Španělsko, jemuž IMF předpovídá růst ve výši 2,5 procenta, mimo jiné proto, že je jen slabě obchodně napojeno na USA. 

Pozoruhodné však je, že nejtíživěji dolehnou vlastní obchodní opatření na samotné Spojené státy – americký růst se také kvůli nim sníží na 1,8 procenta, což je o celý jeden procentní bod méně, než byla původní předpověď IMF.

Podle Gourinchase není ušetřen žádný region světa, všechny ztrácejí. Je možné, že se to změní, pokud Spojené státy dokáží uzavřít dobré obchodní dohody se všemi partnery za necelé tři měsíce, na nic takového se však nedá spoléhat. „Druhou hlavní hybnou silou poklesu růstu je nejistota,“ uvedl.

Zatímco na americko-evropské frontě se jedná v zákulisí a veřejně se nic moc neděje, znásobuje EU své úsilí o vyjednání nových nebo vylepšení starších dohod se zbytkem světa. Nemalou roli v tom hraje její nástroj Globální brána, který zastřešuje český eurokomisař Jozef Síkela. 

Jde zajisté především o obchod, ale také o jiné ekonomické vazby, digitalizaci, telekomunikace či těžbu a zpracování nerostů. Pod vlivem Trumpova počínání se zbytek světa jaksi obrazně spojuje proti chaosu.

„Ve stále více nepředvídatelném globálním prostředí se země světa hlásí ke spolupráci s námi,“ uvedla pro Politico Von der Leyenová. Globální pořádek se podle ní „posunuje hlouběji než kdykoli od druhé světové války“. Poukázala na to, že vzniká mnoho pozitivních spojenectví a podpora evropské integraci roste také uvnitř EU. „Znamená to, že uprostřed všeho chaosu Evropa stojí pevně, opřena o své hodnoty, připravena se podílet na formování toho, co nastane.“

Typickým příkladem je dohoda o volném obchodu se skupinou latinskoamerických zemí Mercosur, o které se jednalo dvě desetiletí a kterou Von der Leyenová podepsala na konci loňského roku. Dosud ji zcela jednoznačně odmítala Francie jako nebezpečnou pro tamní zemědělce; bylo pravděpodobné, že ratifikace ve francouzském parlamentu neprojde. Nyní se zdá, že i Francouzi v tichosti mění názor. 

Podle europoslankyně za vládní liberály Marie-Pierre Vedrennové byla dohoda celkově dobře vyjednána. „Musíme změnit myšlení, nebo propásneme světový pokrok,“ podotkla.

Například z indopacifické oblasti pochází 37 procent všeho evropského dovozu a míří tam 25 procent jejího vývozu, nehledě na rostoucí objem evropských investic. EU postupně uzavřela obchodní dohody s Jižní Koreou, Japonskem, Singapurem, Vietnamem a Novým Zélandem. Momentálně vyjednává o vzájemně výhodných úmluvách s Austrálií, Malajsií, Filipínami, Indonésií a také s Indií.

Pod vlivem Trumpova řádění bude podle shodných zdrojů z Evropské komise upouštět od některých požadavků či podmínek, které zámořské partnery iritovaly a komplikovaly vyjednávání. Nejde jen o klasické „klauzule“ o dodržování lidských práv, práv menšin, vlády práva nebo dekarbonizační opatření. 

EU také na tyto země naléhala, aby se připojily k protiruským sankcím vůči válce na Ukrajině. Nyní to vypadá, že bude muset slevit z těchto „neobchodních“ požadavků, pokud chce významně pomoct evropské ekonomice tím, že jí otevře nové trhy.

Sebevědomé státy indopacifického regionu, ale také další, ve Střední Asii, v Africe a jinde jsou alergické na evropské moralizování. Mnohé si přejí dál udržovat dobré vztahy s Ruskem a nemíní se přidávat k protiruským sankcím. Argumentují často tím, že EU používá dvojí metr, když odsuzuje Rusko za jeho agresi, ale nedělá nic vůči Izraeli, který se podle nich dopouští v pásmu Gazy zločinů proti lidskosti i válečných zločinů.

Další oblastí jsou evropské regule a standardy. Také zde budou vyjednávači EU muset být pružnější; nemohou už očekávat, že vnitřní pravidla EU se budou automaticky vztahovat na veškerou výměnu zboží, zejména pokud jde o jeho „uhlíkovou stopu“ a podobné požadavky. 

Mnohé takzvaně rozvojové země jsou si čím dál tím víc vědomy své ceny i toho, že je Evropa potřebuje víc než kdy dřív. Budou se účastnit projektů v rámci Globální brány, aniž by se však zříkaly projektů financovaných z čínského meganástroje Pás a stezka (Belt and Road).

Zatěžkávací zkouškou pro evropské vyjednávače se stane příprava summitu EU-Čína plánovaného na červenec. Půjde při ní o to, jak oživit možnosti uzavření investiční dohody mezi oběma stranami a zároveň zabránit přesměrování masy čínského spotřebního zboží vyloučeného Trumpovými cly (145 procent) z amerického trhu na ten evropský.

Souběžně se bude dál jednat o tom, jak by se EU mohla připojit k obchodní trans-pacifické dohodě o volném obchodu CPTPP sdružující tucet zemí od Kanady přes Mexiko a Japonsko až po Vietnam a Singapur.

Do července však uběhne ještě hodně vody. A skončí také Trumpova devadesátidenní lhůta, během níž chce jednat se skoro dvaceti státy a partnery. Světový obchodní systém může na začátku léta vypadat docela jinak. Uvidí se, jak EU využila těchto otřesů ke konsolidaci obchodních vztahů se zeměmi mimo USA. Pokud by se to povedlo, mělo by Trumpovo neblahé počínání aspoň nějaký vedlejší pozitivní účinek.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.