Evropa udělala v energetice strategickou chybu a musí ji rychle napravit. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jaderném summitu v Paříži překvapivě připustila, že bez dostupné elektřiny a bez jádra Evropa neobstojí v globální konkurenci.
„Evropské ceny elektřiny jsou velmi vysoké. A to je obrovský problém, protože dostupná energie není zásadní jen pro životní náklady našich občanů, ale i pro schopnost konkurovat ostatním. Byznys budoucnosti je postaven na dostupné elektřině. AI a robotika potřebují obrovské množství dostupné energie. Evropa netěží ani ropu ani plyn. U fosilních paliv jsme kompletně závislí na drahých a nestabilních dovozech.
To nás zásadně znevýhodňuje proti ostatním regionům. Aktuální konflikt na Blízkém východě nám to drsně připomíná. Přitom máme vlastní domácí zdroje energie: jádro a obnovitelné zdroje. Dohromady mohou být zárukou nezávislosti, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Pokud na ně teď začneme sázet. V posledním desetiletí jsme udělali zásadní strategickou chybu, když se Evropa odvrátila od dostupné, nízkoemisní energie. To se musí změnit.“
Tato slova nepronesl žádný odpůrce evropského Green Dealu, ale jeho hlavní protagonistka, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý na jaderném summitu v Paříži. Je to zcela zásadní obrat. Německá politička z CDU, která je v čele Evropské komise už druhé období, byla totiž jednou z hlavních protagonistek té strategické chyby.
Proč se jádro „nevešlo“ mezi čisté zdroje
Když se 16. prosince 2019 poprvé schvalovat Green Deal, jádro nebylo zařazeno mezi „čisté“ zdroje. A následná taxonomie, která rozhodovala, jak musí bankéři a pojišťovny při financování jednotlivých druhů energie zohledňovat „čistotu“, a nutila je na jádro pohlížet jinak než na obnovitelné zdroje. Ty se proti nim zvýhodňovaly. Právě tato konstrukce cen elektřiny ji v Evropě výrazně zdražila a jádro posunula do kategorie, kdy ho fakticky není bez veřejné podpory možné financovat. Zásadní roli hrálo to, že před nimi právě měly obnovitelné zdroje přednost.
Teprve na podzim roku 2023 se francouzskému prezidentovi Emmanuelovi podařilo po dohodě s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem dojít kompromisu, že jádro bude v taxonomii postaveno na stejnou „čistou úroveň“ jako obnovitelné zdroje. To však mělo platit jen pro bloky, které se začnou stavět do roku 2035.
Ursula von der Leynová byla v letech 2005 až 2019 nejdéle sloužící ministryní ve vládách kancléřky Angely Merkelové. Právě ona se po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 rozhodla, že urychlí německý odchod od jádra. Von der Leyenová u všech těch rozhodnutí byla.
Energetika se změnila
A právě francouzský prezident Emmanuel Macron, který jaderné fórum v Paříži hostil, připomněl, že od Fukušimy je to přesně patnáct let. Připomněl, že za tu dobu prošla energetika a geopolitika dramatickými změnami, které ukazují, jak moc Evropa jádro potřebuje. Stejně jako von der Leyenová upozornil, že podíl energie vyrobené z jádra klesl ve světě na deset procent. Při pádu železné opony v roce 1990 to bylo třicet procent. Samotná Francie, která má 56 reaktorů, z nichž vyrábí 75 procent své elektřiny. Ještě lépe je na tom Slovensko s 80 procenty.
Macron popsal na deseti úrovních, co je potřeba dělat, aby se jaderné bloky včetně těch malých modulárních mohly začít ve velkém v Evropě stavět. Mluvil o nových pravidlech financování. Uvolnění prostoru pro banky a rizikový kapitál. Změně evropské regulace cen elektřiny tak, aby se stavět jádro vyplatilo i bez státních dotací a garancí. O potřebě znovu vytvořit vrstvu kvalifikovaných vědců a inženýrů, kteří budou schopni jaderný byznys rozvíjet. Počet lidí, kteří v něm pracovali, se s tím, jak se bloky zavíraly a nové nestavěly, výrazně snížil.
Země Ursuly von der Leyenové byla v odcházení od jádra ukázkovým příkladem. Teď je otázkou, jak rychle se strategický obrat propíše do konkrétní evropské politiky a jak se podaří jaderný byznys znovu nastartovat. Jak řekla: je potřeba začít tady a teď. Jakými konkrétními činy ta slova vyplní?
