Kdyby na sebe měly rodiny čas, nemuselo by se jich tolik rozpadnout, říká v Magazínu I opat Siostrzonek

29. 12. 2020 • 06:00
S opatem břevnovského kláštera Petrem Prokopem Siostrzonekem jsme pro prosincové číslo Magazínu I, z něhož je i následující ukázka, mluvili o víře a „něcismu“, pokoře a o tom, že dáváme-li čas, darujeme sebe. V běžném prodeji časopis neseženete, předplatit si ho můžete tady.

Mohl bych Tě, Prokope, požádat o vánoční poselství, které bys adresoval nejen našim čtenářům?

Kdykoli se podívám o Vánocích na kterékoliv jesličky, vidím stejnou scénu. Zatímco já mám po chvíli nutkání někam spěchat, betlémské postavičky stojí na místě. Nespěchají, ony mají čas, mají čas pro Ježíše, k němuž přišly. Kolik rodin se rozpadá jen proto, že na sebe nemají čas. Dávám-li čas, daruji sebe.

Poodhalil bys našim čtenářům, proč je Tvým opatským heslem právě „ Prodesse magis quam praeesse – Více pomáhat než vládnout?“

Je to věta z 64. kapitoly Benediktovy Řehole. Pojednává se tam mj. o tom, jaký by měl být opat. Když jsem si před třemi lety po opatské volbě měl zvolit nějaké heslo, okamžitě jsem se rozhodl pro tuto větu. Vlastně by taková měla být nejen hlava kláštera, ale také každá hlava rodiny, hlava státu, každý veřejný činitel. Více dbát na to, jak být prospěšný, než na to, jak posílit či ukázat svou moc. Nemůže být dobrou hlavou čehokoliv, kdo zároveň není také pokorný. 

Pokora ale není dnes v kurzu. Každý se přece chce prosadit. Proč být pokorný?

My benediktini vycházíme ze zkušeností tzv. pouštních otců, mnichů čtvrtého a pátého století, hlavně v egyptské poušti. Ti uměli pracovat s myšlenkami a tím poznávat sebe. Umět sestoupit do hlubin svého srdce znamená setkat se skutečně se sebou samými. Toto sestupování do hlubin přináší někdy nepříjemné poznání, čeho jsem schopen, jaký vlastně jsem – skutečný „humus“! Ale vždyť to je přece latinské označení pro zemi! A kdo je schopen a ochoten sestoupit k této své zemitosti, stává se člověkem, který má ctnost pokory (latinsky „humilitas“). A tato „humilitas“ nás už jaksi automaticky vede k tomu, co je „humanum“, co je skutečně lidské. Tato cesta do vlastního nitra nás tedy činí ryzími lidmi, kteří pak už mohou stoupat jen vzhůru.

Všichni máme za sebou docela složitý rok. Co pro Tebe znamenal osobně i pracovně a jak se vás dotkla řada omezení, kterým jsme byli vystaveni? 

Tento rok nás všechny vykolejil. Bohoslužby mnoho týdnů nemohly být veřejné, nebo jen pro velmi malý počet přítomných. Snažili jsme se u nás v Břevnově mít otevřený kostel, aby lidi mohli přijít se ztišit, pomodlit, přijmout eucharistii, vyzpovídat se. Doslova hmatatelně jsem si uvědomil, jak nám lidem je k hodnotnému životu potřebný dotek.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.