Všichni chtějí stavět a obnovovat, ale netuší, že nebude z čeho. Bez otevření nových pískoven a kamenolomů se neobejdeme, říká ložiskový geolog ing. Josef Godány z České geologické služby
Z jakého písku si děti udělají nejlepší bábovičky? Ty z jemného písku se hroutí hned...
Bábovičku uděláme z každého písku, který je vlhký, jemnozrnný a nepřevažuje v něm štěrkovitá frakce. Písek nesmí být „hladový“, musí být vyvážený svým minerálním složením a měl by obsahovat minimální procento jílovité – odplavitelné složky a co nejméně humusovitých látek. Písek z mořských pláží a částečně i z mořského dna ale nelze jen tak použít na stavbu budov, či betonů a malt. Musel by se v prvé řadě ve sladké vodě důkladně zbavit soli, jinak se výrazně na stavbách projeví koroze a výkvěty, a to je technicky a finančně náročné, obzvláště v oblastech, kde je sladká voda vážená zlatem či ropou.
Co znamená termín „hladový písek“?
Jíly a humusovité součásti ulpívají na zrnech písku. Ve větším množství snižují mechanické vlastnosti omítek a betonu. Jemně rozptýlený jíl v minimálním množství ale naopak jakost malty zlepšuje zvýšením její plasticity a vaznosti. Zrnitost písku také ovlivňuje strukturu omítky a zaručuje potřebnou pórovitost, nutnou pro vysychání vody a tvrdnutí maltových směsí. Vhodná zrnitost písku má být taková, aby prázdný prostor mezi zrny zaujímal co nejmenší objem. Chybí-li tedy v písku jemná zrna, je k vyplnění dutin mezi zrny zapotřebí příliš mnoho pojiva, čímž trpí pevnost. A tomu se říká, že písek je hladový.
Co je to vlastně písek, co štěrkopísek a co štěrk?
Písek je nezpevněná usazenina tvořená z drobných kamínků různého původu o velikosti zrna 0,06 mm až 2 mm. Štěrk je sediment, jehož nejvýznamnější složkou jsou částice o velikosti nad 2 mm, tj. drobné valounky až hrubé valouny a balvany. Štěrkopísek je směs štěrku a písku, je hrubší než kopaný písek, má ale také dobrou soudržnost a pevnost po vyschnutí.
Malé děti si myslí, že maso se vyrábí v supermarketu. Velké děti si myslí, že písek a kámen vznikají v hobby marketech. Kde je ale počátek těchto věcí, odkud se berou?
V Česku převažují ložiska říčního původu. Písky jsou ale také mořské, jezerní a ledovcové, které připlavila voda, a písky váté, které byly přepravené větrem. Mořské písky jsou u nás zastoupeny zejména v pruhu od Znojemska až na Ostravsko. Ledovcové písky se vyskytují v severních Čechách a severní Moravě. Váté písky jsou na Pardubicku a jižní Moravě a jezerní písky se vyskytují v severozápadních a jižních Čechách.
Většina lidí se s tím nechce smířit, ale těžba surovin je nevyhnutelná. Bez nich bychom neměli co na sebe, ani střechu nad hlavou. Bohužel, povolovací proces od vyhledání ložiska k samotné těžbě se v podmínkách současné legislativy pohybuje minimálně v rozmezí 10-12 let.
