Vyhrával medaile na oválu, pak přišla těžká nemoc. Teď vyrábí boty a na dálku soutěží s Tomášem Baťou

HalfPageAd-1

Vojtěch Kristen

21. 03. 2020 • 07:00

V pubertě Václav Staněk hodně závodil. Běhal na oválu a „jeho“ tratí byla osmistovka. A taky vyhrával, jak připomíná několik ledabyle pověšených zlatých medailí z mistrovství republiky. V 18 letech ale přišel v jeho životě zlom – doktoři mu diagnostikovali těžkou cukrovku, s běháním měl utrum. Tretry Václav sice pověsil na hřebík, ale už věděl, kam svou energii nasměruje. Navázal na tradici Tomáše Bati a začal vyrábět boty. Dnes patří k nejvýznamnějším českým výrobcům a přemýšlí, kam do zahraničí bude expandovat. Rozhovor s Václavem Staňkem pro INFO.CZ vznikal těsně před vypuknutím koronavirové epidemie. Na ni podnikatel zareagoval tím, že dílnu Vasek částečně proměnil ve výrobnu roušek pro zlínskou nemocnici, šití ochranných prostředků se teď věnují tři z deseti šiček.

Mobile-rectangle-3

Václav Staněk šel tak trochu proti proudu. V době, kdy by bylo sexy rozjet spíš technologickou firmu a zkusit navázat na pohádkový příběh Amazonu a Jeffa Bezoze – případně českého Kiwi.cz a Olivera Dlouhého – si vybral jiný vzor: velkopodnikatele z první republiky Tomáše Baťu. Před čtyřmi lety proto rozbil prasátko, ve kterém měl z běžeckých soutěží našetřeno třicet tisíc korun, a peníze dal do nového podnikání. Dnes, ve dvaadvaceti letech, má obrat přes 30 milionů, sbírá se svými botami Vasky jednu podnikatelskou cenu za druhou, ale hlavně dělá, co ho baví: vyrábí dobré boty.

Staněk tvrdí, že ikona Tomáše Bati pro něj není jenom marketingovou berličkou. „Je to můj největší vzor, pro mě je neuvěřitelné, co všechno během života zvládnul udělat. Pro Zlín, pro Československo.“ Když se Staňkem procházíme Zlínem do jeho výrobny bot, ukazuje, kde všude měl ve městě Baťa podniky, kde vyráběl a prodával. „Třeba támhle ve svahu bydleli ševci, v době vrcholu jich tu bylo třicet tisíc,“ rozmáchne Staněk rukou směrem do svahu. „Baťa tu pro ně nechal vybudovat domy, ti výše postavení byli výše ve svahu, nádeníci bydleli dole a časem se nahoru propracovávali.“ Dnes je podle odhadů 30 tisíc obuvníků v celé republice, záleží na kritériích, podle kterých počítáte. „I to je pro mě motivace. Chci pomoct ustupujícímu řemeslu, navázat na tradici, která tady byla.“ Tím spíš, že je svědkem úpadku ševců a koželuhů z první ruky. „Třeba vedle v Otrokovicích nedávno zkrachovala koželužna, od které jsme odebírali kůže. Takže i když chceme být lokální a udržitelní, část materiálu dnes musíme dovážet z Itálie. Alespoň do doby, než najdeme náhradu.“

Václav Staněk boty Vasky

K obuvnictví se Staněk dostal v rámci rodiny, jeho otec vlastní dílnu, kde začal své první boty šít i syn Václav. „Ale nedostal jsem nic zadarmo, dílnu si běžně pronajímám za tržní ceny,“ upozorňuje rychle. Nechce, aby ho lidi brali tak, že mu někdo prošlapal cestičku. Během prvního roku výroby Staněk udělal jenom asi 150 párů bot. „Původně jsem začal vyrábět proto, že mě a mým kamarádům chyběly pořádné boty, farmářky, které by byly spolehlivé, o kterých bychom věděli, odkud pochází materiál,“ vysvětluje svou motivaci. Jak se ukázalo, nebyl sám, komu takové boty chyběly, a v dalších letech se proto výroba znásobila. Předloni prodal Staněk pět tisíc párů bot, loni už dvanáct tisíc. „Loni jsem poprvé prodal během roku víc bot než táta,“ culí se a letos míří ještě o něco výš. „Chtěl bych prodat 30, možná 40 tisíc párů.“ Tajně si přitom ale doufá na mnohem větší číslo. „Zatím prodávám tolik párů, co Baťa, když mu bylo, jako je mně, ale za dva roky bych se podle těchto počtů měl dostat na čtvrt milionu prodaných párů,“ krčí rameny mladý podnikatel při našem rozhovoru, který se uskutečnil ještě před dramatickou změnou vyhlídek ekonomiky.

Se škálováním produkce Staňkovi v posledních letech pomohly výhry v podnikatelských soutěžích, na začátku cesty ho postrčila soutěž T-Mobile Rozjezdy, díky které si mohl dovolit otevřít kancelář. „Pomohlo nám to. Ne, že bychom tehdy ty peníze svázané s výhrou nutně potřebovali, ale díky nim jsme se dokázali rozvíjet rychleji. Mohl jsem nakoupit lepší vybavení, najmout víc lidí, udělat nějakou reklamu.“ A další úspěchy na podnikatelské scéně přišly později. Loni časopis Forbes zařadil Staňka do žebříčku 30 pod 30 a nedávno zlínský podnikatel uspěl v soutěži EY Podnikatel roku, kde opanoval kategorii Začínající podnikatel roku i Cenu čtenářů za nejlepší příběh.

Mít jen skvělé boty nestačí

Ke všem těm vyhraným oceněním a prodaným párům bot by se Staněk jen těžko propracoval bez zvládnutého marketingu, který Vasky umí. Podnikatel obuv koncipuje jako „objevitelskou“: „V každé prodejně, ke každým botám, přidáváme mapu. Ostatně i do podešví je vyražená mapa. Chceme, aby naše boty provedly lidi po světě. Baťa chtěl obout svět, my chceme pomoci lidem svět objevit,“ vysvětluje Staněk, který do každé krabice s botami přidává i osobní dopis doplněný „rodným listem“ obuvi. „Píše se tam třeba, kolik lidí na daném páru bot pracovalo.“ I tyhle drobnosti jsou součástí širší strategie. Staněk má navíc k ruce silnou vlastní marketingovou agenturu, nově i PR agenturu. Kromě toho sází i na schopné nejbližší spolupracovníky… a příběh srovnání s velkopodnikatelem Tomášem Baťou také obchodům neuškodí.

Václav Staněk boty Vasky

„Nejvíc mě zatím trápí škálování výroby,“ krčí rameny nad budoucností. Ještě před pár týdny hledal nové místo pro rozšíření výroby, protože otcova fabrika už mu letos bude malá, její strop je nějakých 24 tisíc párů ročně. A Staněk letos cílí spíš na dvojnásobek. „Chtěl bych vyrábět v závodech bývalého Svitu, kde vyráběl Baťa. Ale to není to jediné. Potřebuji najít nové spolehlivé lidi, hledáme ideálně české dodavatele, kteří nám budou vyhovovat.“ A taky přemýšlí o expanzi za hranice. „Slovensko je asi nejlogičtější, kam jít jako první,“ uvažuje nahlas. Nabízí se Bratislava. Největší česká města – Prahu, Brno, Ostravu a s odstupem i Zlín – svými prodejnami vybavil. „Mým snem je ale prodávat boty v Rusku. Jednak tam naše rodina strávila část života, jednak je to velký trh, kam už se dívá i naše konkurence,“ vysvětluje.

Ani pár týdnů nazpět jsme nemohli pominout téma možné ekonomické krize, které od té doby kvůli pandemii koronaviru silně nabralo na síle. „Já si myslím, že krize přijde, že už je na cestě. Jenom bych si neřekl, že zrovna obuvnictví, nebo konkrétně Vasky nějak výrazněji zasáhne. Lidi boty potřebují a že by jejich nákup odkládali kvůli tomu, že se zpomalí ekonomika, si nemyslím,“ uzavírá pro INFO.CZ Václav Staněk.

SDÍLET

Billboard-bottom-1