Nejdůležitější volby pro Evropu v tomto roce se odehrají v zemi, která geograficky do Evropy zasahuje pouze malým výběžkem, politicky však výrazně víc než mnohé státy v jejím středu.
Téměř sto let po vzniku turecké republiky a po dvaceti letech vlády tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana se zdá, že se Turecko nachází ve zlomovém okamžiku. Zemi sužuje prudce rostoucí inflace, potýká se s následky zemětřesení, které si vyžádalo životy více než 50 tisíc lidí, hostí na svém území čtyři miliony uprchlíků (z toho většinu z rozvrácené Sýrie) a má celou řadu dalších problémů.
Volby se konají tuto neděli a s napětím je sledují nejen Turci, ale celý svět. Turecko je důležitým, avšak velice svéhlavým členem NATO, hraje klíčovou roli ve válce na Ukrajině, kde na jedné straně podporuje Kyjev vojensky i politicky, ale zároveň slouží Rusku jako byznysová spojnice pro řadu klíčových trhů a hostí ruské peníze, je jedním z klíčových hráčů pro Blízký východ, ale čím dál více také pro postsovětský prostor, Evropu, Spojené státy i další země.
Turecká společnost je po dvaceti letech Erdoğanova utahování šroubů ohledně praktik autoritářského prezidenta a budoucího směřování země hluboce rozdělená a zdá se, že velká část populace by si přála změnu. Většina turecké opozice se tak shromáždila za Kemalem Kılıçdaroğluem, vůdcem Republikánské lidové strany, který se politicky i osobnostně prezentuje jako „anti-Erdoğan“ a slibuje návrat k více pluralitnímu a parlamentnímu modelu země.
